25.04.2015 11:27


Chci být bakalářka-cukrářka

Autor: Turková Markéta | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Vzali mě. Doprčic. Oni mě fakt vzali. V lednu státnice, psaní bakalářky, v červnu státnice. A výuční list. Když jsem řekla své kamarádce Peťce, že jdu znovu na střední, začala se smát. Pak zvedla své perfektně vytvarované obočí. „Už to vidím,“ zasnila se a předpažila ruku jako Sibyla: „Cukrářka, Ph.D“.

Ke cupcakům mě přitáhli Dvě socky. „Když jsem byl malý, říkali mi naši,“ notuju si Nohavicu a pomyslím si, že ta písnička ke mně moc nesedí. Právničina mě přešla na gymplu a dojit krávy nechci ani teď. Avšak - i když je pro mě vysoká stále prioritou - příští rok se vrátím do lavic střední školy. Pádadadam, čeká mě zkrácené roční studium na cukráře.

Už jako malá jsem se do pečení zamilovala. Tvarohová vůně maminčiných šátečků, ruce upatlané od mouky, puntíkovaná zástěrka pokycaná rybízovou marmeládou, drobečky ve vlasech. „Pískej si,“ říká mi mamka, když si olizuju sladké prsty. „Jo, jo,“ kývnu a přes škraně plné nenápadně ukradené bábovky loudím prapodivné zvuky.

Prý jestli si s tím studiem dělám srandu. „No, nedělám!“ odpovídám spolužáku Tomášovi, co na mě hledí jak na (Nohavicův) pytel blech. Můj výraz ho přesvědčí. „To je vlastně chytrý, budeš použitelná i s humanitním oborem,“ dodává Tomáš s uznáním. A to je hned druhý důvod, proč si dodělávám výuční list. Ačkoliv nepodceňuji kvalitu naší Fakulty sociálních studií, nejednou jsem slyšela, že plodí hranolkové děti. Vskutku absolventů je hodně a o pracovní místo je pro ně nouze. Raději než v Mekáči tedy případně skončím v pěkné kavárničce u cheesecaků. 

Markéta Turková

Navíc je tady ta věc s láskou. Prý prochází žaludkem. „Holka zralá na vdávání,“ komentují  z pece čerstvě vytáhlé muffiny kluci z protějšího pokoje. Na svatební šaty se sice necítím a věřím, že chlapci bez přístupu k domácí stravě smlsnou téměř cokoliv, i tak je mi jejich potěšený výraz komplimentem. „Sweety Women,“ předělávám si klasicky po svém písničku. Třeba jednou budu taky romantickou hrdinkou, které muž v jiskřícím napětí setře ze rtů poprašek sněhového cukru…

No, jasně. Raději odcházím vytáhnout várku cupcaků. Ty muffiny s krémovou čepičkou. Dobroty uvrtávající mě do okopírování středoškolských vysvědčení, podstoupení preventivky a zaplacení děsivých poplatků za přihlášení se na brněnský učňák. Za všechny ty prachy už ze studia necouvnu.  

Kdo očekává, že si budu na svou oblíbenou fakultu stěžovat, bude zklamán. Mé hobby mi jednoduše překynulo v touhu po práci, a proto - čistě pro potěšení - chci být cukrářka i na papíru. V důsledku to má i praktické výhody. Pokud náhodou selžou plány na doktorát nebo jiné uplatnění se v oboru, vytasím snad za rok získaný výuční list. Cukráři se hledají stále - v novinových inzerátech i na letáčcích ve výlohách s dorty. Sladkého prý není nikdy dost, tak proč nebýt sladkým absolventem FSS.  

Klíčová slova: cukrář, výuční list, absolvent

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.