18.10.2019 13:52


Česko-německý den mimo podobnosti poodkryl i témata, na kterých se země neshodnou

Autor: Ondřej Charvát | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Hospodářská a politická závislost České republiky, popřípadě států Visegrádské skupiny, na vztazích s Německem je stále aktuální a nesporná. „Když vzpomenu na odkaz Helmuta Kohla, musíme přijmout roli mostu Visegrádské skupiny k Západní Evropě,“ nastínil vizi Německa velvyslanec v ČR Christoph Israng. Oslava třiceti let svobody v České republice s sebou nese i závazek v pokračování budování vzájemných vztahů.

Výzdoba atria FSS při Česko-německém dnu. Autor: Ondřej Charvát

Brno – Mezinárodní politologický institut ve spolupráci s nadací Konrad-Adenauer-Stiftung pořádal tento čtvrtek Česko-německý den. V Aule Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se na konferenci sešla řada expertů z politického a akademického prostředí. Přes podobnosti a nalezené shody na úrovni ekonomiky, budoucnosti a vize rozšiřování Evropské unie, našli panelisté i rozpory. Hlavní se týkal ochrany klimatu. Ožehavým tématem pro Visegrádskou skupinu je i blížící se odchod Angely Merkel z funkce německé spolkové kancléřky.

Hospodářství a ekonomika nečiní ve vztazích Německa s Českem žádné potíže. „Pokud jde o politická témata, máme s Německem společných pětaosmdesát procent politické agendy. Veřejné pozornosti se pak těší ta témata, ve kterých se neshodneme. Jako například otázka klimatu, kterou přičítám odkazu Václava Klause. Na otočení postoje potřebujeme vnitropolitickou změnu,“ řekl senátor České republiky Václav Hampl.

Německo se společně s Francií zavázalo dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Právě Visegrád (vyjma Slovenska) v červnu tohoto roku na summitu lídrů Evropské unie jednání o uhlíkové neutralitě zablokoval. „Těžko soudit, zda se Česká republika odpoutá od jaderné energie. Nabízíme energii z obnovitelných zdrojů, ale nejsme misionáři. Snažíme se o pragmatičnost bez emocionálních argumentů,“ sdělil velvyslanec Israng. Diplomat Gergely Pröhle z Národní univerzity v Budapešti vidí problém v nedostatečné progresu zelených stran. „V Německu, nebo třeba Rakousku, jsou Zelení dál než v zemích Visegrádu, udělali velký pokrok. Je potřeba mít ve vládách biology a klimatology,“ doplnil Pröhle.

Další trhlinou ve vzájemných vztazích může být i odchod spolkové kancléřky Angely Merkel, která již oznámila úmysl setrvat ve své funkci jen do roku 2021. „Je dobře, že se i dvacet let po podepsání Německo-české deklarace stále pracuje na vzájemných vztazích. Škoda, že české vlády nebyly schopny využít faktu, že německá kancléřka má k Česku blízko a nenaplnily tak potenciál blízkosti obou zemí,“ řekl student politologie Filip Zelenka. Názorově s ním souzní jak senátor Hampl, tak velvyslanec Isring. „Osobní vklad kancléřky do vztahu s Visegrádem je znatelný. Nicméně politika není určována osobními zájmy a historií, ale zájmem státu. Proto věřím, že kladné vztahy budou pokračovat,“ uzavřel Pröhle.

Konference Česko-německý den nesla podtitul „30 let svobody – Quo vadis, střední Evropo?“. Visegrád, jak se nazývá aliance čtyř středoevropských států Česka, Polska, Slovenska a Maďarska, vznikla dne 15. února roku 1991 jako Visegrádská trojka. Dříve bylo cílem aliance rozbití Varšavské smlouvy, nyní slouží hlavně jako politický nástroj na prosazování vlastních zájmů v Evropské unii.

Klíčová slova: FSS, Česko-německý den, konference, klima

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.