29.10.2019 18:45


Česká studentka v Číně: Informace, které o Číně máme, platily před dvaceti lety

Autor: Agáta Paličková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Studentský servis

Diana Hodulíková je studentkou architektury a urbanismu na Vysokém učení technickém v Brně. Svůj třetí ročník se rozhodla strávit na univerzitě v čínském Nanjingu. Byla vůbec první Češkou, která v bakalářském stupni tento program na univerzitě studovala. Nedávno se ze svého ročního pobytu v Číně vrátila. Na přednášce o peripetiích, které v Číně zažívala, mluvila i o mýtech, které v Evropanech o Číně přetrvávají.

 

Na začátku našeho rozhovoru jste si dělala srandu, že Číňané opravdu nenosí rýžové klobouky na hlavách. Jak reálná je představa, že čínské děti a všeobecně Číňané pracují v nelidských podmínkách v továrnách?

Nemyslím si, že by děti byly znevýhodněné, vykořisťované a pracovaly v továrnách. Spíš naopak – mají se velmi dobře, minimálně ve městech. Mají dostupnou zdravotní péči i vzdělání. Rodiče si tím, že mají většinou jedno dítě, maximálně dvě, dítě hrozně hýčkají a nechtějí, aby se namáhalo.

Je čínský přístup k dětem hodně odlišný než ten náš?

Jedná se o jeden z rozdílů mezi čínskou a naší kulturou. My se snažíme dítě unavit, oni se snaží, aby se dítě neunavilo. Dělají vše proto, aby moc neběhalo, nedivočilo, pořád ho nosí, kupují mu dárky. Děti jsou tam opečovávané. Nepouštějí je hrát si s dalšími dětmi samotné jen tak na ulici, jak je to zvykem u nás. V Číně ani není moc dětských hřišť. Nejsou už od malička zvyklí navazovat sociální vazby, takže to potom moc neumí ani v budoucnosti.

Jaké lidi tento způsob výchovy vytváří?

Základem pro ně je rodina, v níž jsou vychovávaní. To je jim vtloukáno do hlavy od malička. Druhý faktor je pozice a zabezpečení budoucnosti. Mladým Číňanům jde hlavně o finance. Snaží se být úspěšní, stěhují se do měst. Jsou si vědomí konkurence, kterou mají. Vazby ve společnosti ale nemají. Například udržovat vztah s mojí čínskou kamarádkou bylo velmi obtížné, protože ona nebyla zvyklá se sejít a popovídat si, zajít na oběd nebo na kávu. Podnět vždy musel vzejít ode mě.

Představa továren je tedy mylná? Není možné, že jsou jen běžnému oku skryty?

Naše představa o čínských továrnách byla realita před dvaceti lety. Informace, které kolují o Číně – neříkám že jsou špatné, ale jsou zastaralé. Mám kamarádku ze Švédska, která je původem z Číny, narodila se tam a byla dána do dětského domova. Říkala mi, že si pamatuje, jak tam brečela, že neměli co jíst, dostávali pouze rýži. Nyní se šla podívat zpět do sirotčince, odkud byla adoptovaná. Byla překvapená, jak se to tam změnilo. Děti vůbec nestrádají. Prostředí bylo značně rozdílné než za jejího dětství.

Kde tedy továrny jsou?

Samotní Číňané mi říkali, že továrny mizí. Přesouvají se do Laosu, Kambodži a dalších podobných zemí. V Číně se zvedla životní úroveň a levná pracovní síla zmizela. Ceny rostou a pracovní síla už není tak levná. Takže už není důvod, aby tam továrny byly.

Jaká je další představa, kterou Západ má a je mylná?

Když je v západních médiích srovnáváno Rusko a Čína, tak Rusko většinou bývá prezentováno jako o něco lepší než Čína, a přitom Rusové ve velkém utíkají do Číny. Jen v Nanjingu byla skupina pěti set Rusů a nás Čechoslováků tam bylo asi třináct. Samozřejmě je to několikanásobně větší země, ale oni se opravdu snaží dostat do Číny všemi možnými způsoby.

Preferují třeba někteří Rusové více Čínu než Evropu?

Myslím si, že někteří by mohli, protože Čína nabízí mnohem lepší platové podmínky pro cizince. Potkala jsem spoustu lidí z Evropy, například Britů a Němců, kteří si tam jeli vydělat peníze. Také jsem potkala lidi z Běloruska a z Makedonie, pro které je Čína na výdělky lepší. Evropané se na ně vždy budou dívat jako na Východ, ale v Číně jsou bráni jako Západ, jako Evropané, takže mají mnohem lepší postavení. Nejlépe to popisuje situace, kdy jsme seděli já, Češka, Němec a Ruska. Bavili jsme se, kde je Česká republika. Němec říkal, že Česko je už východní Evropa, já jsem říkala, že je střední Evropa a Ruska říkala, že je v západní Evropě. V Číně se na Rusy dívají jako na Západ.

Další z věcí, které se v debatách o Číně hodně zmiňují, je kamerový systém. Jakou s ním máte zkušenost?

Čína je známá velkým kamerovým systémem. Kamery tam jsou všude, ale spousta z nich je falešných, jsou to makety. V televizi u nás povětšinou mluví o kamerách, které lidi skenují, a o televizích u přechodů pro chodce, na které hned začnou promítat provinilce. Realita je taková, že se nikdo neřídí dopravními předpisy. Každý si jezdí, jak chce, přes přechody lidé přecházejí, kdy chtějí. Například jedné kamarádce v Šanghaji ukradli telefon. Kdyby tam byl takový skvělý kamerový systém, tak by nebyl problém telefon najít. Když ale viděla záznamy z kamer, byly to jen rozmazané šmouhy. S kamerami to tedy není tak dramatické, jak je nám líčeno.

Jak obtížný je v Číně přístup k informacím?

Přibližně před dvaceti lety tam byla naprosto volná síť, ale postupně se to změnilo v cenzuru. Člověk se neodstane na Google, vše mají nahrazené svými čínskými sítěmi. Musíme si zároveň uvědomit, že v čínštině toho stejně na Google moc nevyhledáte. Zahraniční servery nemají informace o tom, co se děje uvnitř Číny, což je svým způsobem dobře. Například Google by takto měl důvěrné informace o celém světě, což nevím, jestli by bylo úplně správné.

Je pro Čínu tedy dobře, že se udržuje v bublině a chrání si informace?

Nevím, jestli se dá říct, že dobře. Ale když potřebujete jakékoliv informace, tak se používá virtuální privátní síť (VPN). Lidé ji používají zcela běžně. Vyučující nám v hodinách doporučují, ať používáme VPN a podobně. Cenzura není pro lidi, kteří touží po informacích, takoví se k nim dostanou poměrně lehce.

S přístupem k informacím to tedy není zas tak špatné.

Myslím, že i samotná Čína se je docela snaží zpřístupnit. Například nyní vyjednávají právě s Googlem, že ho nakonec přeci jen pustí na čínský trh. Ale například při demonstracích v  Hong Kongu byly zprávy něpřístupné. Při masakru na náměstí Nebeského klidu nefungovala VPN většině lidí. Na klíčové události informační kanály vypnou, ale jinak je nechávají. Oni sami ví, že pokud se chtějí vyrovnat světovému trhu, tak lidé informace musí mít.

Jaké jsou další nepravdy o Číně, které se u nás šíří?

Ve velkém množství rozhovorů o Číně se ptají na knihu 1984 od George Orwella – zda se dá v Číně sehnat, protože v knize popisované prostředí samozřejmě připomíná Čínu. Pravda je taková, že kniha je tam volně dostupná. Mám ji vyfocenou v knihkupectví. Lidé většinou říkají, že pravděpodobně dostupná není, ale nikdo to nehledal.

Klíčová slova: Čína, studium v Číně, Diana Hodulíková

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.