13.04.2015 18:27


Červený nebo modrý diplom roli nehraje. Důležitější je podle odborníků praxe

Autor: David Kohout | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Je to zkouška, na kterou se během týdne nenaučíte. Sedíte v prázdné místnosti, jen vy a proti vám personalista. Není to ani měsíc, co jste opustili svoji rodnou alma mater, a už musíte prokázat své dovednosti. Mezi touto zkouškou a tou z mezinárodních systémů je však značný rozdíl. Zatímco na katedře máte jisté minimálně čtyři další pokusy, personalista vám dá jen jeden. A je jen na vás, jak ho využijete.

Brno – Vysokoškolský diplom z absolventa zaměstnance automaticky neudělá. Proto by studenti měli už při studiu přemýšlet nad svým budoucím uplatněním. A zatímco někteří v tom mají jasno ještě před tím, než poprvé usednou do poslucháren, někteří hledání vysněné práce odkládají až na samý závěr.

„Prací při škole jsem se nezabýval. Tu začnu hledat, až v červnu složím úspěšně státnice,“ říká student politologie Jakub Smutný. Svým oborem se zaměřuje na volební marketing a jako většina čerstvých absolventů by rád našel uplatnění přímo v oboru. „Počítám s tím, že nejvíce budu hledat v Brně, Praze nebo v Českých Budějovicích. Rád bych pracoval v reklamní agentuře nebo v něčem podobném. Jasné představy však zatím vůbec nemám,“ dodal Smutný.

O tom, jak rychle se člověk musí přizpůsobit aktuálním podmínkám na trhu práce ví absolvent stejného oboru Dominik Hajda. Ten dnes pracuje jako projektový manažer ve Vienna Insurance Group. „Pokud člověk nestuduje  lékařství, práva nebo stavební inženýrství, popřípadě farmacii, je naivní si myslet, že vystudovat rovná se získat práci v daném oboru“ vysvětluje. Zároveň upozorňuje na to, že v průběhu studia je potřeba vypíchnout nějakou dovednost a tu se pak snažit rozvíjet. Sám vystřídal různé pozice a dostal se až na pozici obchodního zástupce pro německy mluvící země ve firmě Tribun. „Dnešní absolvent, který by chtěl dobře najít uplatnění v mém oboru musí hlavně prokázat dovednost analytického a kritického uvažování. V tom mi například studium politologie hodně pomohlo. Pak je to samozřejmě dovednost dobré komunikace,“ dodává Hajda.

Z výroční zprávy Masarykovy univerzity vyplývá, že po dvou až třech letech od ukončení studia je zaměstnáno zhruba osmdesát procent vystudovaných. „Mám pocit, že poslední dobou už není tak velký trend zaměřovat se jen na odborné dovednosti, ale hodně zaměstnavatelů dbá na to, aby uchazeč o práci měl klíčové kompetence jako je odpovědnost za své rozhodnutí potažmo chyby, samostatnost, loajalitu a jakousi skromnost ke zkušenostem. Podle výzkumu firmy požadují také to, aby absolventi kromě dobré znalosti min. 2 jazyků, byli schopni analyzovat a řešit problémy v koncepčním měřítku, byli schopni porozumět instrukcím či požadavkům v dostatečné kvalitě a uměli spolupracovat v týmech,“ doplňuje statistická data Pavla Horáková z Kariérního centra Masarykovy univerzity.

Studenti, kteří po absolvování školy změnili kvůli práci své bydliště, snáž nalezli práci ve svém oboru. Častěji jsou taky se svou prací spokojeni. Při zpětném hodnocení jsou absolventi nejméně spokojeni se svým platem. Naopak kladně hodnotí pracovní kolektiv nebo zajímavost práce. Polovina bývalých studentů uvedla, že se při práci aktivně věnují dalším studijním aktivitám. Nejčastěji uváděli zvyšování kvalifikace ve stávajícím zaměstnání. Tím potvrzují slova Pavly Horákové.

A dobrou znalost oboru společně s praxí a motivací dále na sobě pracovat považuje za důležité i Hajda. „Dostudovat nějaký hezký romantický obor, třeba s červeným diplomem a objevit se na úřadu práce, je naivní. Pokud je absolvent mezi nejlepšími ve studiu, tak proč nezačít akademickou dráhu? Skvělých absolventů není tolik, takže vzhůru k doktorátu,“ doplňuje. K tomu přidává jedno malé doporučení pro všechny, kteří se již smířili s tím, že po studiu skončí u pultu s rychlých občerstvením. „Učte se jazyky. Dnes drtivá většina zaměstnavatelů automaticky počítá s tím, že absolvent vysoké školy umí plynně anglicky. K tomu je dobré přihodit si druhý jazyk. U nás nejlépe němčinu, po které je neuvěřitelná poptávka,“ dodává na závěr.

Aktuálně na Masarykově univerzitě studuje více jak třiatřicet tisíc studentů. Pro srovnání se do počtu lidí vyrovná většímu okresnímu městu.  Z toho v bakalářském programu jich je více než patnáct tisíc, v magisterském šest a půl tisíc a v navazujícím magisterském osm tisíc. Zhruba padesát procent absolventů v době ukončení studia již vědělo, do jaké práce nastoupí. Asi deset procent vystudovaných využilo možnosti studovat dál v doktorandském nebo jiném vysokoškolském studiu. Necelá polovina absolventů nalezla práci v místě, kde studovali. Studenti pak nejčastěji nacházejí práci v Brně, Praze nebo jiných krajských městech.

Klíčová slova: práce, nezaměstnanost, student, absolvent

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.