27.04.2019 18:46


Čaje a vodní dýmky patří k sobě, tak proč by nemohly patřit do sebe, říká výrobce čajových tabáků do vodních dýmek

Autor: Jiří Černý | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Dánsko nebo Česko, studium nebo design, tabák nebo čaj? Klíčová rozhodnutí přivedla Alexeye Belayeva z ruské Ufy do Brna, kde jej napadlo propojit své vášně dohromady. Jeho čajové a doutníkové směsi do vodní dýmky Klaudlex jsou unikátním projektem na poli dýmkaření.

Tvůrce čajových směsí do vodních dýmek Alexey Belayev. Foto: Klaudia Bonová

Brno – Kam pokračovat po střední škole je pro každého životní otázkou. V dnešní době rozhodnutí zahrnuje nejen nové město, obor a zázemí, ale také novou zemi a jazyk. „Nechtěl jsem zůstat v Rusku a pokračovat tam na vysokou školu, chtěl jsem pryč. Výběr mezi Dánskem a Českem mi usnadnila kamarádka, která už v Česku studovala, a tak jsem nebyl na začátku úplně sám,“ vysvětluje Alexey Belayev volbu státu ve středu Evropy. „Navíc co si budeme povídat, Slovanovi bude čeština vždy bližší než dánština,“ doplňuje.

Zálibu v kouření vodních dýmek si Belayev přivezl již z Ruska. „Poprvé jsem se s dýmkou setkal v roce 2010, snad mi to máma promine. Byla to nějaká čínská nekvalitní dýmka, používali jsme škodlivé rychlozápalné uhlí, prostě katastrofa. Takové začátky má však skoro každý dýmkař,“ popisuje první zkušenosti s vodní dýmkou.

V době globalizace nemusí přistěhovalec plně ovládnout nový jazyk, pokud zvládá komunikaci v angličtině. Belayev chtěl ale studovat. „Abych neplatil za studium, musel jsem rok intenzivně studovat češtinu. Každý den čtyři hodiny, pět dní v týdnu. Teprve potom jsem mohl nastoupit bezplatně na univerzitu,“ vysvětluje prvotní problémy s jazykovou bariérou dnes plynně mluvící Rus.  

Studium chemie se zdá v práci s tabákem vhodným odrazovým můstkem. „Propojení mého oboru a toho, co mě dnes víceméně živí, jsem objevil až zpětně. Okolí na chemické znalosti klade větší důraz, než je reálně potřeba. Pomáhá mi jen znalost toho, jak která látka reaguje s jinými látkami,“ opravuje Belayev logický pohled laika.

Čaj k dýmce patří, patří však do dýmky?

Při studiu zužitkoval Belayev svoji zálibu a začal pracovat jako dýmkař v jednom z nově se tvořících brněnských podniků s vodní dýmkou. „Polovina lidí v českém dýmkařském byznysu je z arabských zemí, kde má vodní dýmka původ. Druhá půlka budou Rusové,“ zlehčeně popisuje situaci svého byznysu Belayev. Rusko zažilo boom vodních dýmek, a skrze nízkou míru regulace i legislativního zatížení se stalo evropskou velmocí. Je lídrem jak ve výrobě tabáků a dýmkařských potřeb, tak i v umění přípravy dýmek.

Už v Rusku měl Belayev brigády v podnicích s vodními dýmkami. „Zaujaly mě čaje, jejich příprava, a tehdy zažívaly čajovny s vodními dýmkami největší rozmach. Vytvořilo se i klišé, že k dýmce patří čaj a nic jiného,“ vysvětluje vznik stereotypu spojení čaje a dýmky. Podle Belayeva klišé vychází z původu dýmek. V oblastech, kde vodní dýmky vznikly, je čaj jako v západní Evropě voda, tedy základní nápoj. Při šíření dýmkaření přicházely celé komunity a začaly v Evropě podnikat. Vzaly si s sebou své tradice. „A přesně tak mě napadlo spojit dvě mé oblíbené věci. Nejprve jsem zkoušel dát do vázy vodní dýmky čaj místo vody. To má ale minimální efekt,“ objasňuje nadšený dýmkař.

Když člověk kouří dýmku již léta, některé příchutě mu již nechutnají a je jich překouřen. Hledá silnější, chuťově zajímavější tabáky či netradiční řešení. „Pracoval jsem jako dýmkař už několik let. Po bezpočtu dýmek, které jsem připravoval, si mé chuťové buňky nedokáží vychutnat normální produkci světových značek. Hledal jsem něco bez přidaných chemických ochucovadel, lezly mi i ušima,“ nastiňuje vznik Klaudlexu.

Tabákovou směs do vodní dýmky tvoří zejména usušené tabákové listy. Čajové lístky se také ke konzumaci suší. Nápad prostého nahrazení nosné rostliny tak měl Belayev na dosah. „Není to nic nového. Vodní dýmky existovaly ještě před dovezením tabáku na Blízký východ. Čaj v sobě ale nemá nikotin, a tak jde opravdu jen o chuťový požitek. To si musí kuřáci mých směsí uvědomit. Naopak u mých doutníkových směsí je nikotin výrazný, tabáky jsou tak silnější a vyhovují spíše pokročilým dýmkařům,“ nastiňuje cílení svých produktů.

Když zkušenější kuřák vodních dýmek ochutná čajový Klaudlex, překvapí jej, jak je v dýmu cítit chuť různých čajů. Nejedná se o příchuť, není to napodobení chuti jako u tabákových směsí, které obsahují chemická ochucovadla.  Jde o stejnou chuť, jakou má nálev čaje. Vjem není pouze podobný originální chuti, je pravý. „Čistota přírodní chuti mě překvapila a konečně přinesla něco nového do mého dýmkařského stereotypu. Když jsem doladil detaily, vychytal množství ostatních věcí, které se do směsi přidávají, jako melasa a glycerin, dal jsem ochutnat přátelům. Reakce byla skvělá,“ popisuje Belayev moment, kdy pochopil, že jde o reálný nápad k podnikání.

Velký byznys? Raději ne

I přes rostoucí popularitu vodních dýmek je legislativa k tomuto odvětví tvrdá. V České republice je tak pouze jediný větší výrobce směsí do vodních dýmek. Tabák musí být proclený a okolkovaný. Dodržení všech pravidel je i finančně velmi náročné. „Udělat z mého zájmu velké podnikání však nechci, nemám prostředky na větší výrobu. Vše dělám doma s běžným vybavením a bez dozoru státních orgánů. Kolky také řešit nemusím, doutníky už prošly trhem. Spotřební daň jsem tedy zaplatil, když jsem doutník koupil,“ naznačuje úskalí podnikání v oboru Belayev.

Dýmkař zatím nemá žádný obchod ani společnost. “Prodávám kamarádům a známým, ale jak to tak bývá, už se mi ozvali i cizí lidé, že by chtěli směs okusit. Připravuji tedy nové balení, aby Klaudlex nějak vypadal. Klaudlex je spojení mého jména Alex se jménem mé snoubenky Klaudie. Navíc klaud (z anglického výrazu pro mrak – cloud, pozn. red.) se mezi dýmkaři říká obláčku dýmu,“ vysvětluje Belayev momentální stav své záliby, která se mění v podnikání.

Klíčová slova: vodní dýmka, čaj, doutník, Klaudlex

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.