04.12.2017 22:35


Být aktivní posouvá náš svět dopředu, říká iniciátorka Skautského institutu v Brně Kateřina Zavřelová

Autor: Tereza Navrátilová | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Skautský institut v Brně neboli SU funguje v Brně už více než rok. Za tu dobu zorganizovali několik desítek přednášek, debat a workshopů na různá témata, která hýbou dnešní společností. Skautka Kateřina Zavřelová je jeho součástí od samého začátku. Co pro ni znamená skauting a proč se v SU baví o nejistotě? 

Kateřina Zavřelová

Před rokem a půl jste byla jednou ze zakládajících členů Skautského institutu v Brně. Jak jste se k tomu dostala?

Ten příběh začíná už v Praze, kde před třemi roky vznikl Skautský institut, který byl takovou vlajkovou lodí všech dalších Skautských institutů. Bylo to zajímavé místo, kam lidé rádi chodili a postupně ho začali navštěvovat i Brňáci. Mimo jiné jsme byli také v kontaktu s ředitelem pražského institutu, a když jsme se někde potkali, tak jsme si říkali, že by bylo skvělý mít něco takového v Brně. Po čase se ozval, že už je nás takových více, a tak se před rokem a půl dala dohromady parta lidí, kteří se většinou ani neznali a začali vymýšlet podobný projekt i v Brně. A to dává i zajímavý základ našemu fungování, protože to není myšlenka jednoho člověka, ale pořád se snažíme sjednocovat představy různých lidí.

Jak byste charakterizovala Skautský institut v Brně?

Jsme projekt, platforma, teď už i konkrétní místo, které je otevřené širokému spektru lidí, všem, kteří se zajímají o svět kolem sebe a chtějí diskutovat o tématech, která vycházejí z běžného života. Řešíme to, co nás zajímá a snažíme se to zprostředkovat i lidem okolo nás. Je to místo pro setkávání, tvoření a inspiraci.  

Jaká témata vás oslovují nejvíce a podle čeho vybíráte náměty na diskuze a workshopy, které pořádáte?

Ještě před rokem a půl jsme se snažili najít nějaké klíčové téma, které by podle nás měl SU řešit, a přišli jsme na téma nejistoty, za kterým si stále stojíme. Přijde nám, že nejistota je to, co charakterizuje současný svět. Podle nás se svět proměňuje hrozně rychle a vlastně se na to nemáme ani koho zeptat. Naši rodiče a babičky žili úplně jinak a z toho vycházíme. Většina programů, které tady organizujeme, nějakým způsobem souvisí s onou nejistotou. My jsme si ji rozdělili do několika menších linek – média, práce, vzdělávání, vztahy, odpovědnost a další a skrz každou linku se snažíme nahlédnout na jeden střípek té nejistoty.

Mohla byste uvést konkrétní příklad?

Například vzdělávání v česku je od dob Marie Terezie stále stejné, ale svět se za tu dobu hodně proměnil. Většina z nás prošla vysokou školou, ale vlastně nevíme, jestli to bylo to, co nás připravilo na život.

Podle čeho hodnotíte, zda jsou témata pro návštěvníky atraktivní?

Snažíme se, aby akce nebyly zaměřené jen na úzký úhel pohledu, ale naopak aby zaujaly široké spektrum lidí. Jednotlivé linky i akce se doplňují nebo na sebe navazují. Jediné, čím můžeme vyhodnotit, zda ta naše témata opravdu táhnou, je návštěvnost, ale snažíme se hlavně lidem naslouchat.

Kterému tématu se ve Skautském institutu věnujete vy?

Vzhledem k tomu, co jsem vystudovala a co mě zajímá, se zabývám linkou média. V SU se snažíme nazírat na média různým způsobem, například jsme probírali dezinformace nebo jsme tu měli Jindřicha Šídla na diskuzi o povaze médií v současném světě a jejich budoucnosti.

Jedním z témat debat je i skauting sám o sobě. Myslíte si, že jsou takové debaty přínosem pro veřejnost?

V tomto tématu se snažíme ukázat, že skauting není jen o hlídání dětí 14 dní na táboře, ale o předávání nějakých hodnot i vzdělávání. Myslíme si, že má význam ukazovat, v čem je skauting přínosný pro společnost a jak funguje.

Skautský institut je postavený na práci dobrovolníků, kteří i bez nároku na odměnu tráví přípravou akcí spoustu času. Co je tou motivací, která vás i ostatní vede k práci v SU?

Je to určitě větší směs motivů. Vycházíme z toho, že většina z nás vyrostla ve skautu a dobrovolnictví máme tak nějak zažitý. Zároveň už ale většina z nás odrostla svým domovským oddílům, ve kterých bychom vedli děti nebo jsme se přestěhovali do Brna na vysokou školu a nemáme možnost pracovat přímo s dětma. SU je tak pro nás forma smysluplného naplnění volného času a vidíme smysl v diskuzi a otevírání různých témat. V neposlední řadě je tou motivací i výzva mít vlastní budovu a něco takového v ní rozjet.

Ve Skautském institutu vás působí docela dost lidí, je někdo, kdo všechny dobrovolníky koordinuje?

V celém týmu nemáme způsob klasického vedení šéf a jeho podřízení, ale snažíme se o rovnoprávnost všech, kdy všichni přicházejí s tématy a řešíme je dohromady, přičemž právo veta má spíš ten kolektiv než jednotlivec.

Stejně jako většina dalších dobrovolníků jste vyrostla ve skautu. Vnímáte, že vám členství ve skautském oddílu přineslo nějaké dovednosti při práci v SU?

Největší dovedností je určitě zkušenost dobrovolnictví. To, že člověk může něco dělat bez nároku na odměnu jen proto, že ho to rozvíjí a dává mu to smysl. A to vnímám i jako velký benefit v práci - člověk se naučí neočekávat, ale přesto umět dávat. A pak také jsou to i měkké dovednosti jako komunikace, ale i tvrdé dovednosti jako například hospodaření nebo schopnost fungovat v kolektivu a umět převzít zodpovědnost. Koneckonců zodpovědnost je to, na čem SU stojí, protože všichni z týmu jsou ochotni převzít zodpovědnost za část fungování a dohromady to funguje. To je i pro mě asi největší kouzlo, neboť se tu věci dělají tak nějak samy, aniž by to někdo dirigoval, a myslím si, že to právě pramení ze skautingu, jak nějakých postojů či hodnot, tak i toho, co jsme se v něm naučili.

Jedním z důležitých momentů SU bylo získání nových prostor v domě na Moraváku. K získání finanční podpory jste rozjeli velmi úspěšnou crowdfundingovou kampaň, díky které jste získali spoustu peněz. Jak jste to dokázali?

Myslím si, že skauting táhne a že má i po sto letech stále co říct. Že ty hodnoty, na kterých stojí, stále oslovují členy i společnost a za to jsme moc rádi. Hlavně díky tomu se nám asi podařilo vybrat tolik peněz. Spoustu práce tu udělali dobrovolníci, ale přeci jen jsme potřebovali nějaké vybavení a peníze na provoz.

Heslo skautského institutu je: Zanechat svět lepším. Co tohle heslo pro vás znamená?

To je velká otázka. To heslo vychází z dob počátku skautingu. A pro mě je to, že ukážeme lidem okolo, že být aktivní, převzít za něco zodpovědnost a dělat to bez nároku na odměnu, posouvá náš svět dopředu. Nemáme vizi toho, jak by svět měl vypadat, ale čím víc lidí v něm bude pracovat touhle cestou, tím to může být příjemnější prostředí. 

 

Kateřina Zavřelová (25)
Narodila se v Žamberku, po dokončení střední školy odešla do Brna studovat žurnalistiku a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Celý svůj život se věnuje skautingu, ve kterém vyrostla a našla v něm spoustu životních zkušeností, přátel a nakonec i manžela. Ve Skautském institutu se věnuje mediální lince a celkově se snaží hledat odpovědi na složité otázky dneška. 

Klíčová slova: Skautský institut, SU, skauting, Kateřina Zavřelová

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář