09.03.2017 15:17


Budoucnost projektu HateFree je nejasná, zato šíření lží pokračuje

Autor: Lenka Jebáčková | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Okolo projektu HateFree, který se věnuje například boji proti rasové nesnášenlivosti, panuje jeden velký zmatek. Je těžké posoudit, zdali lze tento zmatek přičíst počáteční dezorientaci v agendě strany ČSSD poté, co bývalého ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera nahradil ministr nový, či zdali celý chaos souvisí s blížícími se volbami. Ať tak či onak, na výsledek si zřejmě budeme muset počkat. 

Lenka Jebáčková. FOTO: František Brothánek

Projekt HateFree Culture je z 80 procent financovaný kampaní z Norských fondů a je časově omezen na konec dubna 2017. Aby se dále udržel, musí jej podpořit stát. Ministr pro lidská práva Jan Chvojka ovšem na svém facebookovém účtu v únoru uveřejnil, že budoucí pokračování projektu nepodpoří. Bývalý ministr pro lidská práva a jeden z propagátorů projektu Jiří Dienstbier s jeho zrušením nesouhlasí. „Je nerozumné předčasně rušit projekt HateFree. Je rozumné podporovat vše, co čelí netoleranci a nenávisti a vyvrací šířené lži a předsudky,“ uvedl Dienstbier již dříve na svém twitteru.

Žijeme v době, ve které máme každý právo na vyjádření svých názorů. V době, kdy každý vlastníme několik účtů na různých sociálních sítích. A právě skrze tyto sítě rádi diskutujeme a pod záštitou virtuality se vyjadřujeme k nejrůznějším informacím, které získáváme. Nebezpečím naší doby je ovšem informační přesycenost a jejich až příliš snadná dostupnost. Denně tak zcela pasivně přijímáme nekorektní hoaxy. Bohužel často nemáme prostředky k tomu, abychom je ověřili.

Jednou z cest, jak se bránit šíření lživých informací je například datová žurnalistika, která se zabývá především sběrem, analýzou a ověřováním dat. Nabízí se ovšem i možnost, jak jednoduše provázat informace s dalšími zdroji a odkazy na jejich původ. A tou je právě například projekt HateFree. Jeho primární snahou je detekovat lži, komentovat je a uvádět na pravou míru, například pomocí odkazů na jiné zdroje.

Zvláště v poslední době jsme svědky jakéhosi sdíleného panického strachu z neznámého, který často sklouzává k radikalizaci české společnosti, masírované dezinformacemi. Jejímu strachu, způsobenému lživými informacemi, se dá ovšem zabránit, o což se autoři projektu snažili. „Jejich aktivity přitáhly pozornost, měly úspěch a dařilo se jim uvádět na pravou míru mýty, které ve společnosti šířily strach a nenávist,“ uvedla odborná asistentka Genderových studií z Fakulty sociálních studií v Brně Lucie Jarkovská. Genderová studia se stala součástí HateFree Zone, což je označení pro prostor, ve kterém je vítán každý člověk a to bez ohledu na příslušnost k jakékoli sociální skupině. V Brně mezi ně patří například kavárna Punkt, divadlo BuranTeatr, Kabinet múz nebo prostory organizace Nesehnutí.

Okolo projektu vyvstává mnoho otázek. Jako každá jiná organizace má i své slabiny, za jednu z nich například považuje ministr Chvojka jeho financování. Dále také projekt označil za „přesvědčování přesvědčených“. Jedno je ale jisté – přes všechny slabiny se stále jedná o nejviditelnější projekt svého druhu v naší zemi.

Ať už to s projektem tedy dopadne jakkoli, nezbývá než doufat alespoň v pokračování projektů s podobným zaměřením, které ostatně sám ministr Chvojka zvažuje. Pod záplavou všech těch mnohdy nenávistných vyjádření často ztrácíme to nejdůležitější v nás, a tím je lidskost. A jako lidé bychom neměli přestat usilovat o svět bez radikalizované nenávisti.

Klíčová slova: HateFree, nenávist, společnost, sociální sítě, hoaxy

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.