30.11.2018 22:05


Budeme muset nasytit rozvojové země a v tom GM potraviny pomohou, říká vědec Jan Šafář

Autor: Klára Zajíčková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Geneticky modifikované (GM) potraviny jsou spojené s řadou mýtů a faktů. S neustálým nárůstem populace ale mohou představovat řešení. Na otázky o geneticky modifikovaných potravinách odpovídá vědecký pracovník Jan Šafář.

Konference genetické modifikace hrozba nebo příležitostBrno - Na čtvrteční konferenci v Mendelově muzeu vědci odpovídali na otázky, zda je genetická modifikace hrozba nebo příležitost. Snažili se veřejnosti vysvětlit fenomén genetické modifikace a objasnit, že s GMO se v běžném životě setkáváme častěji, než jsme si mysleli.

Potravin, které by byly tzv. přirozené bez GM, je prakticky minimum. Většina plodin kolem nás, aniž bychom si to uvědomovali, prošla během let řadou mutací a šlechtěním. Nejběžněji pěstované GM plodiny jsou kukuřice, sója, pšenice a rýže. GM plodiny by měly přinášet vyšší výnos, spotřebovat menší množství vody a být schopny přežít za menšího množství použitých pesticidů. Odpůrci geneticky modifikovaných potravin tvrdí, že způsobují alergie nebo rezistenci vůči antibiotikům. Tyto skutečnosti ale GM plodiny neovlivňují o nic víc než běžné potraviny. Škodlivost GM potravin na člověku a zvířatech nikdy nebyla prokázána. Tyto potraviny musí projít kontrolami, být otestovány a zanalyzovány.

GM plodiny částečně mohou pomoci vyřešit nedostatek potravin v rozvojových zemích. Podle Jana Šafáře, vědeckého pracovníka Ústavu experimentální botaniky AV ČR, se potravinový problém začne v roce 2050 týkat nás všech. Běžnými technikami bychom však dostatečné množství potravin zajistit nedokázali. Zároveň na veřejnost na konferenci apeloval, aby se snažila neplýtvat vodou, jíst méně masa a redistribuovat netypické potraviny vypěstované na zahradách. 

Jan Šafář apeluje aby společnost neplýtvala vodou, jedla méně masa Foto: Klára Zajíčková

Vyřeší genetická modifikace do budoucna potravinovou situaci v rozvojových zemích?

Jestli vyřeší, to nevím, ale minimálně pomůže. Lidská populace, zvlášť v rozvojových zemích, roste nebývalým tempem a obdělávaná půda se nám krátí. Ztenčují se také zdroje vody. Vypadá to, že klima je opravdu rozházené a distribuce vodních srážek je nerovnoměrná. Rozhodně budeme muset nasytit tuto část zeměkoule a v tom si myslím, že GM potraviny určitě pomohou.

 Je možné, že GM plodiny časem přirozeně nahradí ty běžné?

Rozhodně budou GM potraviny využívány více a více. Nevím, jaký bude poměr, ve světe jsou však používány hojně. Třeba velké procento sójového oleje je už GM ovlivněno. Sójový olej je používaný v různých oplatkách. Mimochodem sójový GM olej je zdravější. Má osmdesát procent nenasycených kyselin, tudíž je větší šance, že je zdravý.

Projeví se potřeba pěstovat ve větší míře geneticky modifikované plodiny i v České republice?

My jsme bohatá země co se týče surovin, zemědělské úrodnosti a půdy. Takže můžeme pěstovat i ne geneticky modifikované potraviny. Výnos pšenice bude dostatečný a nás uživí. Budeme se moci zaměřit na potraviny s lepšími vlastnostmi, tedy s lepší skladbou jednotlivých látek.

Pomohou geneticky modifikované potraviny udržet výhledově dostatek potravy?

Pomohou, ale jestli to celé vyřeší, to si nejsme jisti, protože svět má více potíží s vodou a růstem populace. Nejde jen o kvantitu, ale i o kvalitu potravin. My bohatí Evropané a Američané chceme být zdraví i ve vysokém věku a k tomu pomohou i zdravější potraviny.

Je podle vás fenomén GMO spojený s dezinformacemi o jejich škodlivosti? 

Genetická modifikace je politikum a je to určitým způsobem informační válka mezi zastánci, producenty a firmami, které nechtějí, aby GM potraviny byly produkovány. V poslední době jsou moderní organické potraviny bez použití hnojiv. Tím pádem se berou jako hodně zdravé, ale řeknu vám jeden příklad s bio potravinou. Nikdy si nekupujte bio banány, protože banán bez postřiku a zásahu člověka by vůbec nebylo možné produkovat. Říká se, že firmy, které na to mají peníze, sprejují padesát až pětapadesátkrát ročně. Takže bio banán v podstatě neexistuje, je to jenom marketingový tah, abychom za něj dali peníze.

Je riziko alergie a vliv na životní prostředí u GM plodin stejný jako u jiných?

Rizika u geneticky modifikovaných potravin jsou dokonce menší, protože schvalovací procesy a kontrola jsou výrazně větší. Když takovou potravinu uvádíte na trh, kontrolní mechanismy jsou velmi přísné.

Daří se vám vyvracet mýty spojené s genetickou mutací potravin, jako je například odolnost vůči antibiotikům či způsobování alergií?

To nevím, jestli se mi daří. Každopádně se o to snažím v rodině nebo mezi kamarády na fotbale. Myslím si, že spíš obecně nám výzkumníkům se to moc nedaří. Rozhodně ne v Evropské unii.

V EU je povinností označit GM potraviny na etiketě. Měla by se tato povinnost zrušit?

Klidně ať tam označení je. Čím více pravdivých informací spotřebitel dostane, tím lépe. Je to jenom jeho volba, schopnosti, vzdělání a postoj, zda to chce. Já akceptuji, že lidé nechtějí jíst GM potraviny, přestože k tomu není racionální důvod.

Klíčová slova: GMO, genetický modifikace, potraviny, GM potraviny

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.