08.04.2017 07:48


Brnu hrozí, že bude bez územního plánu

Autor: Marta Svačinová | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Za necelých pět let přestane platit současný územní plán města Brna. Politici, architekti ani Brňané se nemohou dohodnout, jak tuto situaci řešit. Rozhodují se především mezi dokončením rozpracovaného územního plánu z roku 2002 a dokumentem zcela novým. Političtí představitelé se více méně shodují, že nový koncept nebude hotový včas. 

Nad novým územním plánem diskutují politici i široká veřejnost. Foto: Marta Svačinová.

Brno – Platnost současného územního plánu skončí za pět let. Poslanecká sněmovna ji pátého dubna prodloužila o dva roky. V Brně se však neshodují  ani v počtu možností řešení situace.  

Brňané zvažují dokončení rozpracovaného územního plánu z roku 2002, který řešila společnost Arch.Design, a vytvoření úplně nového. „Je i další řešení, kterému se říká překlopení,“ uvedl náměstek brněnského primátora pro územní rozvoj Martin Ander (SZ). Jde o překlad stávajícího územního plánu do požadavků nového stavebního zákona. Nesmí však dojít k věcné změně, ale pouze k změně formy. „Prakticky každá změna formy má nějaký věcný dopad, nebo to alespoň kdokoli může tvrdit. Tuto variantu jde tedy napadnout soudně,“ dodal Ander. Podle předsedy spolku Brno+, bývalého náměstka města Brna Roberta Kotziana (ODS), problém současného územního plánu spočívá v jeho vyčerpanosti a nemožnosti dalšího rozvoje města.

Situaci ztěžuje, že zástupci městských částí nemají konzistentní představu o tom, co od územního plánu chtějí. „Názory městských částí se mění s jejich volebními zastupiteli ve čtyřletých volebních obdobích. Současné zastupitelstvo se nikdy třemi variantami rozpracovaného územního plánu nezabývalo,“ prozradil první náměstek brněnského primátora Petr Hladík (KDU-ČSL). Přiznává, že nelze zaručit, aby následující politické seskupení respektovalo rozhodnutí stávajícího.

Ander je pro přípravu zcela nového územního plánu, Kotzian naopak pro dokončení konceptu územního plánu, jehož pořizování začalo v roce 2002 a bylo pozastaveno o jedenáct let později. „Za necelých pět roků přestane územní plán platit, Brno bude mít rozpracované dva. Takzvaný Dokoupilův, který bude tou dobou starý, zato však ještě nebude hotový. A pak ten zbrusu nový, vytvářený Kanceláří architekta města, který by mohl být tak v roce 2024 nebo 2027,“ řekl Jakub Kořínek (Žít Brno).

Podle předsedy Komise výstavby, územního rozvoje a strategického plánování městské části Brno–střed Filipa Chvátala (KDU–ČSL) by byl nejlepším řešením nový územní plán. „Vzhledem ke konci platnosti současného územního plánu máme ale relativně málo času,“ uvedl Chvátal.

Jednání o plánu budou ještě nějakou dobu trvat. „Brno je velké město se spoustou zájmů. Než se všechny dají dohromady, tak to trvá,“ sdělil ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček a dodává, že se nový územní plán do roku 2020 stihnout nedá. „Jestli do té doby situace nebude vyřešená, vznikne chaos. Doplatí na to především obyvatelé, kteří za to vlastně nemůžou,“ naznačil Sedláček. „Pokračujeme, jakoby se nový územní plán měl dělat. Kdyby všechno šlo optimálně, budeme hotoví v roce 2022. Město však nemá vyřešené zásadní otázky, mluvíme tedy spíš o roce 2024,“ uvedl Sedláček. Před skončením platnosti územního plánu je podle něj nejdůležitější stihnout zásadní změny.

Ander má na dokončení nového územního plánu za tři roky podobný názor jako Sedláček. „Do roku 2020 se to ve městě velikosti Brna stihnout nedá. Do roku 2022 by se to už dalo, i když bez rezervy pro nepředvídatelné situace. Rozhodně by se mělo především zrušit nesmyslné a ničím neodůvodněné omezení platnosti stávajícího územního plánu v zákoně,“ sdělil Ander.

Petr Hladík vysvětlil, že za pořízení konceptu společnost Arch.Design dostala zaplaceno 40 milionů korun. Společnost zatím podle něho ještě nevyčerpala šestnáct miliónů. „Dokončení konceptu je jediná cesta, jak problém územního plánu včas vyřešit,“ tvrdí Kotzian. Podle něj ani dvouleté prodloužení pro pořízení nového plánu nestačí. „Musíme se vyhnout stavební anarchii a nemožnosti stavění v části města, které reálně hrozí v případě, že nebudeme mít žádný územní plán,“ řekl Kotzian.

Podle Kořínka bude bez územního plánu možné stavět pouze v zastavěném území města. „To konečně zastaví výstavbu na polích a umožní zaplňovat díry uprostřed města. Brno se musí začít připravovat, vytvořit systém územních studií na nejpodstatnější území a záměry včetně železnice a Velkého městského okruhu,“ uvedl Kořínek.

Kotzian zastává názor, že koncept územního plánu z roku 2002 je kvalitně zpracovaný ve dvou variantách a jsou v něm obsaženy klíčové rozvojové záměry města. „Každý z těchto záměrů byl důkladně prověřen z mnoha hledisek, což jsou drahé a časově velmi náročné činnosti. Je ve fázi, kdy má tohle za sebou a je to proto nejrychlejší cesta, jak se vyhnout katastrofě v podobě neexistence územního plánu a vyřešit problém vyčerpanosti stávajícího,“ pronesl Kotzian.

Ander soudí, že by se rozpracovaný územní plán z roku 2002 měl využít pouze jako podklad, nikoli však jako podklad jediný. „Je jistě přínosem, že prověřil důsledky některých záměrů a přišel s novými způsoby regulace zástavby,“ řekl Ander. Podle jeho slov v sobě však má zakódováno několik zastaralých předpokladů, kterými bude rozvoj Brna spíše brzdit.

Zahodit koncept by podle Kotziana znamenalo vymazání posledních pětadvaceti let rozvoje města. „Zelení nenávidí některé podstatné projekty, které jsou součástí jak dnešního územního plánu, tak konceptu započatého roku 2002. Vědí, že je velmi obtížné popírat odborně prověřený, projednaný koncept a prosazují proto jeho ukončení a pořízení plánu nového,“ sdělil Kotzian.

Petr Hladík na diskusi o budoucnosti brněnského územního plánu čtvrtého dubna řekl, že jediné co se v zadání konceptu územního plánu 2002 nedá změnit, je poloha nádraží. To však není pravda podle Andera, ani podle Kotziana. „Počítá například s výstavbou dálnice od Bratislavy až hluboko do centra Brna a stejně tak s dálnicí v centru, kvůli které by musela být zbourána polovina ulice Příční a spousta dalších domů,“ vysvětlil Ander.

Stejně tak podle Andrea koncept z roku 2002 plánuje vybudování megalomanských tunelů pro auta pod Úvozem. „Brno má být moderním městem a vytvářet předpoklady pro příjemný život. Ne si zatahovat dopravu novými čtyřmi pruhy přímo do centra,“ řekl Ander.

Starý přístup k rozvoji města je podle Andera v zadání zakotvený stejně tak pevně, jako odsunutá poloha nádraží. „V územním plánu vzešlém z rozpracovaného konceptu by muselo být jak nové nádraží v poloze u Svratky, tak nové nádraží v poloze pod Petrovem,“ sdělil Kotzian. Dodává však, že poloha Petrova by byla v územním plánu zanesena jen jako územní rezerva přesně odpovídající variantě nového železničního uzlu. Podle něj je projekt nového železničního uzlu Brno jedním z nejpodstatnějších rozvojových projektů. „Bude vyhotoven v jedné ze dvou variant, kterou by závěrem tohoto roku mělo vybrat Ministerstvo dopravy,“ dodal Kotzian. Uvedl, že je zásadní, aby nový územní plán s vybranou variantou počítal.

Klíčová slova: Brno, územní plán

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.