12.03.2015 16:39


Brno je svou architekturou výjimečné. Má však i odvrácenou tvář

Autor: David Kohout | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Zrekonstruovaná vila Tugendhat nabízí to nejkrásnější z funkcionalistického Brna. Není to však pouze příběh této vily, který vdechl městu originalitu a světový věhlas. Podle brněnského architekta a vysokoškolského pedagoga Petra Nováka toho Brno návštěvníkům nabízí mnohem více. „Skvosty můžeme najít na brněnském výstavišti i v opuštěných továrních halách.“ Podle jeho slov je však škoda, že se na tuto tradici nepodařilo po revoluci navázat.

Brno jako funkcionalistická perla

V meziválečném období platilo o Brnu, že bylo Mekkou moderní architektury. Můžeme to samé říci i o osmdesát let později?

Dodnes je Brno proslulé svou funkcionalistickou architekturou. Kromě vily Tugendhat je zajímavý i hotel Avion na České. Ten je ovšem zavřený a čeká na opravu. Je naší špatnou vizitkou, že tak cenná stavba je v tak dezolatním stavu. Je to jedna z nejkrásnější funkcionalistických staveb v Brně. Hotel je postavený na jedné z nejužších parcel ve městě a po technické stránce je naprosto geniální. Tu krásu ovšem nemůžeme vidět. Bohužel. Tvrdit, že by bylo Brno místo pokroku, co se týče architektury, to si dnes neodvážím tvrdit. Dnes by se takto dala označit Litomyšl.

Čím si to vyArchitekt Petr Novák učí na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brněsvětlujete?

V Litomyšli se staví jedna kvalitní budova za druhou a to hlavně z veřejných peněz. Funguje to i díky otevřeným architektonickým soutěžím. Právě díky tomu je z čeho vybírat. V Brně tento systém nefunguje. Tady se zakázka zadá předem vybraným architektům, kteří poté provedou vizualizaci a projekt zhotoví. Město se tak ochuzuje, protože ve veřejné soutěži by například vybíralo ze třiceti různých návrhů. Takto má k dispozici například jen tři, ze kterých musí vybrat finální podobu.

Máte přesto pro studenty nějaké tipy na zajímavá místa v Brně?

Studenti by například mohli ocenit kavárnu Era, která je laděná ve funkcionalistickém stylu. Majitelé ji teď zrekonstruovali, takže vynikl její prvorepublikový půvab. Pak je tady i cukrárna Kolbaba v blízkosti Moravského náměstí. Ta je taktéž v prvorepublikovém stylu.

Všichni znají vilu Tugendhat. Jsou v Brně i podobné stavby, o kterých veřejnost zatím neví?

Teď město otevřelo nově zrekonstruovanou vilu v Pisárkách. Tu si nechali postavit bohatí textilní továrníci, Stiassni. Zajímavé je, že oproti Tugendhatovým byli majitelé starší. Neoslovili proto zahraniční architekty, ale najali si brněnského architekta Ernesta Wiesnera. Ten postavil stavbu ve funkcionalismu, vnitřek je však laděn do klasického honosného víděnského stylu. I když ty domy navenek působí stejným, velkolepým dojmem, uvnitř jsou značně rozdílné. Úplně jiná je například i Jurkovičova vila. Ta je zase nádherným příkladem lidové architektury. Jedna z nejcennějších staveb tohoto stylu v Brně. Myslím si, že tohle jsou tři nádherné dominanty Brna, které stojí zato navštívit.

Prostor před nádražím jako hlavní problém města

Jak jako profesionál hodnotíte aktuální stav přednádraží?

Ten prostor je naprostou ostudou města. Tomu místu se všichni obloukem vyhýbají, včetně mě. Nerozumím tomu, proč se s tím doposud nic neudělalo. Když si vezmu centrum, tak je vše pospravováné, jen ten nejdůležitější prostor vypadá jako z jiného světa. Chápu, že zrekonstruovat nejvytíženější místo ve městě je složité. Je tam hlavní křížení veškeré dopravy, ale i přesto nerozumím tomu, proč se za patnáct let ani nekoplo.

Není to tím, že se doposud nevyřešil problém s polohou hlavního nádraží?

Jestli bude nádraží v centru nebo ne, to vůbec nebude mít dopad na přednádražní prostor. Železniční budova se bourat přece nebude a uzel před ní zůstane pořád stejně vytížený. Pokud vím, tak za patnáct let nebyla vůle na konstruktivní dohodu o poloze hlavního nádraží. Budeme čekat dalších padesát let, než se domluví? To ale neznamená, že se s tím prostorem nebude nic dělat. Zrekonstruovat přednádraží včetně podchodů by mělo být aktuální prioritou města.  

Je to tedy jeden z problému, který Brno má?

Ano, plus východy z podchodů na nástupiště a pak samotný podchod pod nádražím. Společně s Tescem a okolím lávky. Za to se stydím a myslím, že město taky.

Hodně kritiky se dočkala i přestavba náměstí Svobody. Podle lidí je náměstí prázdné, chybí zeleň. Jak se k této kritice stavíte?

Po rekonstrukci náměstí Svobody hodně lidí protestovalo. Napřed, že tam nejsou lavičky, pak odpadkové koše. Nakonec prý chyběla právě zeleň. Ostudou ta rekonstrukce určitě není, architektonický skvost však také ne.

A Brněnský orloj?Zajímá se především o architekturu pasivních staveb

Myslím si, že ten je super. Ne, vážně. Kolik diskuzí se o těchto hodinách po republice vedlo? Všichni o něm vědí, každý se na to chodí dívat. Ať už tomu říkáme jakkoliv, tak se tento orloj stal symbolem města stejně jako hrad Špilberk nebo vila Tugendhat. Nehledě na to, že ten návrh je poměrně dobře propracovaný. O tom lidé ale většinou neví. Když si člověk najde o té stavbě informace, zjistí, jak důmyslný stroj to je. Když se to snažili autoři lidem vysvětlit, tak to nikoho ale nezajímalo. Každý v tom spatřoval spíše sexistický symbol než umění. To je škoda.

Tak proti stavbě domu Omega se taky protestovalo a dnes to již nikdo neřeší.

Omega funguje dobře. Sice mám v centru oblíbenější domy, ale za ten dům se jako architekt určitě nestydím. Lidé si na něj zvykli. Budova s centrem srostla. Ničemu nepřekáží a nikomu nevadí. Nevidím v tom po architektonické stránce problém.

V roce 2013 byl v Brně otevřen AZ Tower, nejvyšší budova v České republice. Jak se vám stavba líbí?

Z mého pohledu to není nic extra. Obyčejný výškový dům s hrozným okolím, kde je na jedné straně železniční koridor, na té druhé hobby market s čtyřproudou silnicí. Kdybych měl uvést místa, která se mi hodně libí, tak je to například plavecký bazén na Kraví hoře. To je krásná stavba, která plní účel. Centrální knihovna na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity je taky povedená. To jsou krásné stavby, užitečné. Planetárium je další výjimečnou stavbou, kterou se povedlo zrealizovat. Právě tam beru i své studenty na exkurzi, aby viděli, kde najít ty špičkové stavby v Brně. Letiště stojí taky za zmínku. Na závěr, bohužel musím konstatovat, že ze své vlastní zkušenosti vím, že nejlepší způsob, jak se do Brna dostat, je právě letadlem, bohužel.

Klíčová slova: Brno, architektura, vila, hlavní nádraží

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.