09.04.2015 12:37


Brněnské politologické sympozium hodnotí českou zahraniční politiku posledních tří dekád

Autor: David Jan | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Kam směřuje česká zahraniční politika? Na jakých základech staví? Jak se mění v kontextu evropské integrace? Více než dvě desítky politologů, novinářů a odborníků v oblasti bezpečnosti a diplomacie jsou ve čtvrtek 9. dubna hosty Brněnského politologického sympozia na Fakultě sociálních studií. Hosté konference debatují také o nové Koncepci české zahraniční politiky, jejíž původní verze byla kritizována kvůli absenci reflexe ukrajinské krize. 

Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů přednáší při úvodním panelu Politologického sympozia. FOTO: Jan DavidBrno – Na jedenáctý ročník Politologického sympozia, věnovaného vývoji české zahraniční politiky v posledních letech a jejím základním principům, organizátoři pozvali přední politologické špičky. „V loňském roce jsme na sympoziu hodnotili stav české domácí politiky, proto bylo přirozené navázat zhodnocením externí politiky,“ vysvětlil výběr letošního podtitulu Tomáš Vlček z Mezinárodního politologického ústavu, který konferenci pořádá. 

Sympozium ve čtvrtek ráno zahájil v zaplněné aule Fakulty sociálních studií její děkan Břetislav Dančák spolu s ředitelem pořádajícího ústavu Vítem Hlouškem. „Česká zahraniční politika by měla být kultivována na různých místech, naše fakulta k tomu dlouhodobě významně přispívá. Debatu o diplomacii musíme nastolovat a diskutovat nad tím, co by mělo být zájmem české společnosti,“ uvedl Dančák. Podle něj nastupuje v současnosti do politických kruhů nová generace, která bude mít v blízké budoucnosti výrazný vliv na formování české zahraniční politiky. 

Organizátoři program konference rozdělili do tří panelů. První se věnoval české diplomacii. „Reprezentace národních zájmů v zahraničí musí sledovat několik cílů najednou. Diplomacii není možné redukovat na rozvoj ekonomických vztahů, stejně tak ale nemůže pouze podporovat zahraniční disidenty,“ pronesl v úvodní diskuzi ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl. Zároveň dodal, že v českém prostředí v posledním desetiletí dominuje zahraniční politika zaměřená na finanční otázky, byť se dlouhodobě potvrzuje, že míra diplomatických vazeb neodpovídá míře vazeb ekonomických. 

O svých mezinárodních zkušenostech mluvil také Luboš Dobrovský, někdejší ministr obrany, český velvyslanec v Moskvě a také signatář Charty 77. „Po roce 1989 se zde pohybovalo spoustu diplomatů, opravdová zahraniční politika však neexistovala. Nikdo z nás tehdy netušil, jak se v politickém prostředí správně pohybovat. Rád bych proto dnes zpětně ocenil ojedinělé schopnosti našich tehdejších představitelů, Václava Havla a Jiřího Dientsbiera,“ vzpomněl Dobrovský. 

Ve druhé části sympozia budou hosté debatovat o zahraniční politice v souvislosti s Evropskou unií. Ve třetím panelu pak nebude opomíjena ani bezpečnostní problematika. Se svým příspěvkem vystoupí například brněnský politolog Miroslav Mareš nebo Libor Frank z Univerzity Obrany.

Zaplněná aula Fakulty sociálních studií při Politologickém sympoziu. FOTO: Jan DavidOrganizátoři také mnohé očekávají od závěrečné diskuze, jež bude od půl páté čtvrteční akci zakončovat. Mimo jiné se jí zúčastní bývalý ministr obrany Alexandr Vondra za ODS, či novinář Ondřej Kundra z týdeníku Respekt. „Naším cílem je také samotné setkání odborníků, které přináší plody v dlouhodobé komunikaci a spolupráci. Studenti mají navíc příležitost potkat se s osobnostmi, z jejichž materiálů se povětšinou učí,“ doplnil Vlček.

V minulém roce se konference zúčastnilo čtyři sta návštěvníků. Stejné číslo organizátoři odhadují i letos. „Sympozia se účastním každoročně, přestože se o politiku zajímám spíše laicky. Mám zde příležitost poslechnout si zajímavé příspěvky opravdových odborníků, v médiích se vyjadřují hlavně politici. Erudovaný pohled na aktuální témata mě baví,“ sdělil své dojmy jeden z návštěvníků akce Ladislav Grygárek. 

Ministr Zaorálek představí novou koncepci

Politologické sympozium se koná ve stejném období, v němž má ministr zahraničí Lubomír Zaorálek zveřejnit doplněnou koncepci české zahraniční politiky. Její konečná verze je podstatně jiná, než s jakou se ještě v prosinci minulého roku počítalo. Z té byl patrný odklon Zaorálka a jeho prvního náměstka Petra Druláka od havlovsky pojímané diplomacie s odkazem na základní lidská práva. V dokumentu bylo bez ohledu na ukrajinskou krizi Rusko označováno za důležitého partnera v politické i ekonomické oblasti. Drulákova verze také zpochybňovala možnost prosazování lidských práv za každou cenu, například otázku nedemokratických poměrů v Číně dokument úplně vynechal.

Poté, co server Lidovky.cz v minulém týdnu zveřejnil upravený text, se však zdá, že Zaorálek vyslyšel kritiku, která se na něj valila z opozice i ze strany západních partnerů. Zřejmě po dohodě s premiérem Bohuslavem Sobotkou ustoupil a v nové verzi jasně reflektoval současnou bezpečností situaci v Evropě. „Nová koncepce se zdá být ve vztahu k Rusku více jestřábí, více útočný“ konstatoval Miroslav Mareš z brněnské katedry politologie. Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty však upozornil na to, že se ke koncepci ještě musí vyjádřit koaliční partneři ČSSD, tedy hnutí ANO a lidovci. Nejedná se tak zatím o stanovisko celé vlády.

Oslovení politologové a novináři však novou podobu dokumentu vnímají spíše pozitivně. Jakým způsobem jep podle nich možné nový koncept zahraniční politiky interpretovat?

Jakub Jandu, zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty. FOTO: Think-tank Evropské hodnoty

 

Jakub Janda, zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty, Praha

Vláda už nedávno schválila precizně novelizovanou Bezpečnostní strategii ČR, která reaguje na dynamický vývoj v mezinárodním prostředí. Změny nastaly zhruba u dvaceti procent textu, což by mohlo odpovídat i nové verzi Koncepce české zahraniční politiky. V ní nedochází oproti koncepci z roku 2011 k dramatickým změnám. Text přirozeně a kontinuálně hovoří o hlavním garantovi euroatlantické bezpečnosti, čili USA. Německo zde figuruje jako klíčový partner, zmiňuje se i strategické partnerství s Izraelem a Polskem. Novým cílem je navázat tento vztah s Francií. 

Dokument se však nezamýšlí nad klíčovými otázkami pro další roky – budoucím rámcem pro přístup k Ukrajině, pro vztahy s Ruskem, či nad strategickým významem přijetí eura u nás. Zdá se, že může dopadnout jako dokument bez chyb, ovšem s chybějící přidanou hodnotou nástinu vize řešení klíčových otázek, který by šel nad rámec setrvačného, byť poměrně přesného popisu dnešního stavu.

 

 

Petr Honzejk, komentátor Hospodářských novin. FOTO: Petr BartákPetr Honzejk, komentátor Hospodářských novin, Praha

Výborné je nepotvrzení původního předpokladu, že se směřování české zahraniční politiky bude ubírat podle idejí náměstka Petra Druláka. Dopředu avizoval odklon od pejorativně myšleného lidskoprávního atlantismu, přitom právě tím je Česko v zahraničí zajímavé a má tak mnohem větší vliv, než by odpovídalo státu naší velikosti. Z koncepce je evidentní, že Drulák neuspěl. Dokument našim partnerům jasně sděluje, kam česká diplomacie patří, navzdory mnohým prohlášením prezidenta Miloše Zemana. Je dobře, že jsme zřetelně odhodláni plnit závazky vůči našim západním spojencům.  

Je však otázka, nakolik se podaří text uvést do praxe. Z minulých let jsme si již zvykli na dvoukolejnost, často až trojkolejnost naší zahraniční politiky. Stát navenek však reprezentuje také prezident, jak mu nařizuje ústava. Miloš Zeman se proto může stát značnou komplikací. Hlavním úkolem vlády je dnes nalajnovat hřiště tak, abychom nebyli jenom spojenci v teoretické rovině. Musí mírnit dvojaká vyjádření na adresu sankcí vůči Rusku, na adresu ukrajinské krize. Očekává se od nás také narůst výdajů na obranu.

 

Miroslav Mareš, politolog Fakulty sociálních studií. FOTO: Jan David

 

Miroslav Mareš, politolog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno

Už Bezpečnostní strategie ČR přišla se signály, z nichž bylo možné odhadnout, že se kurz české zahraniční politiky nebude měnit natolik, jak se původně zdálo. Dokladem toho je například deklarovaný postoj vůči Rusku. Zatím neschválený dokument o Rusku mluví jako o velmoci, jež zásadním způsobem destabilizuje evropskou bezpečnostní architekturu. Odhaduji, že ministr Zaorálek ustoupil tlaku Evropské unie a vůbec současné mezinárodní situace. Svůj vliv mohli mít také tradiční evropští partneři sociální demokracie, kteří by zásadní otočení kormidla evropské politiky rozhodně nepřivítali. Dnes je patrné opětovné sbližování Evropské unie a USA, jakožto důsledek východoevropského dění.  

Klíčová slova: Brněnské politologické sympozium, mezinárodní vztahy, politologové, Lubomír Zaorálek, nová koncepce české zahraniční politiky

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.