27.03.2017 17:51


Brňané využívají několik komunitních zahrad

Autor: Marta Svačinová | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

V komunitních zahradách kvetou květiny a dobré sousedské vztahy. Zakládají je neziskové organizace i jednotlivci. Jejich členové nejen pěstují zeleninu uprostřed města, pořádají také různé veřejné akce a některé spolupracují s městskými částmi. V Česku jsou nejhojněji zastoupeny v Praze, brněnské komunitní zahrady však nezůstávají pozadu.

Brňané můžou prostřednictvím komunitních zahrad pěstovat zeleninu uprostřed města. FOTO: Marta Svačinová.

Brno - Komunitní zahrady v některých místech Brna nahrazují zahrádkářské kolonie. Neposkytují svým členům stoprocentní samozásobitelství, ale komunitu a zlepšení sousedských vztahů. „Pokud se chce někdo připojit, stačí jen přijít a začít s námi pracovat. Pak je členem automaticky a nepotřebuje ani členský průkaz,“ prozrazuje Jiří Kyjovský ze spolku SAZE, který se letos chystá vybudovat komunitní zahradu v Brně-Židenicích na ulici Líšeňská. V Česku je nejvíc komunitních zahrad v Praze, své mají ale také Brňané i obyvatelé dalších měst.

První českou komunitní zahradu, která slouží jako modelová zahrada a park, založilo občanské sdružení Smrk v Brně roku 2004První brněnskou komunitní zahradou v pravém slova smyslu je ale až Zahrada v pytli založená o devět let později. Jejich počet postupně roste po celé republice. „Projekty podobné komunitním zahradám jsou velmi prospěšné. Mají potenciál proměnit často fádní plochy v lidštější místo,“ řekla Martina Dobrovolná, členka sdružení Kulturou proti chátrání, které v minulosti uvažovalo o zřízení komunitní zahrady ve spolupráci se Zahradou v pytli. Komunitní zahrady podle ní podporují lokální zemědělství a rozvíjí koncept sousedství i setkávání podobně smýšlejících lidí. „Jde nám především o oživování městského prostoru a upozorňování na chátrající objekty. Kvůli specifickým vlastnostem jednotlivých budov ale vytvoření komunitní zahrady často není možné,“ dodala.

Komunitní zahrady vznikají z iniciativy neziskových organizací i obyčejných lidí, většinou na nevyužívaných plochách, které jsou majetkem města. „Chtěli jsme dát lidem bez zahrady prostor pro pěstování vlastní zeleniny,“ uvedl Kyjovský. „Pronajali jsme jedinou volnou obecní zahradu, kterou nikdo jiný nechtěl. Byla zanedbaná a navíc plná bezdomovců,“ vysvětlil.

Podle mluvčího primátora města Brna Filipa Poňuchálka  jsou komunitní zahrady svěřeny jednotlivým městským částem. „Komunitní zahrada je ze své podstaty občanská aktivita, nikoliv aktivita městské části,“ řekl místostarosta Brna-Židenic Petr Kunc. „Můžeme jim nabídnout vhodný pozemek a ten pak pronajmout za pět korun za metr čtvereční ročně,“ dodal. Pokud komunitní zahradu provozuje v Židenicích nějaký spolek, má možnost si navíc zažádat o dotaci.

„Žádné oficiální stanovisko zatím nemáme, ale mohli bychom dostat deset tisíc korun,“ prozradil Kyjovský. Poplatek za záhon jeden krát dva metry, včetně vody a společného nářadí, by pak v Židenické Veřejné zahradě podle slov Kyjovského stál pět set korun ročně.  Veřejné Židenické zahradě pomohla skupina z hnutí Slušní lidé, které někteří Češi považují extremisty se sklony k fašismu. „Místostarosta Petr Kunc zakázal zveřejňovat náš spolek na facebooku městské části Brno-Židenice, protože se v některých věcech neshodneme,“ okomentoval Kyjovský.

Městská část Brno-Střed má na svém území dvě komunitní zahrady. Aktivně ale spolupracuje pouze s Otevřenou Zahradou na Údolní ulici. „Spolupráci tohoto typu vítáme. Pokud by měli zájem i ze Zahrady v pytli, jsme společným aktivitám nakloněni,“ říká šéfredaktorka zpravodaje městské části Brno-Střed Kateřina Dobešová. Otevřená zahrada funguje na jiných principech, než většina komunitních zahrad. Lidé, kteří mají v Otevřené zahradě záhon, nejsou zodpovědní za její chod. „Za vznikem a chodem naší zahrady stojí tým profesionálů. Nadace Partnerství spravuje areál, záhonky pronajímáme na jeden rok,“ uvedla Helena Peřinová z Otevřené zahrady.

Komunitní zahrady navštěvují lidé všech věkových kategorií, leckdy nebydlí ani v jejich těsné blízkosti. „Přesnou evidenci nevedeme. Záhon u nás mají různí dospělí se zájmem o zahradničení. Od studentů, rodin s dětmi, až po důchodce,“ řekla Peřinová. V činnosti komunitních zahrad hraje důležitou roli facebook, kde její členové nebo organizátoři oznamují akce, do kterých se může zapojit veřejnost a kdy jsou volně přístupné. Zahrada v pytli pořádá například různé přednášky a kreativní workshopy, Veřejná Zahrada v Židenicích entomologické burzy a výstavy a Otevřená zahrada různé bylinkové dílny.

Mimo zahradu U smrku v Králově poli, nově vznikající Veřejnou zahradu v Židenicích v ulici Líšeňská, Otevřenou zahradu na Údolní a Zahradu v pytli na Kamenné se mohou Brňané přidat i k několika dalším komunitním zahradám. Patří mezi ně například Plecinkáry kousek od Staré Osady, Rajská zahrádka v Brně-Maloměřicích, Jedlý Park Sedláčkova v Líšni a zahrádkářská osada Malina na Kraví Hoře.

Klíčová slova: komunitní zahrady, město, zahrádkářství

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.