01.03.2014 18:38


Břišní tance nejsou jen o třepání břichem, říká lektorka Afsana

Autor: Novotná Tereza | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Lenka Adámková alias Afsana je brněnská tribal tanečnice a lektorka. Vede kurzy začátečnic, pokročilých, ale i hodiny drilů, má svou vlastní skupinu Hurriya a neustále se vzdělává na seminářích českých i zahraničních lektorek. 

Autor: Tereza Novotná

Tribal je styl břišních tanců založený na improvizaci ve skupině, kdy podle předem domluvených pohybů vede jedna tanečnice zbytek skupiny. Tribal fusion vychází z tohoto základu, ale libovolně jej míchá s jinými tanečními styly. Právě brněnská tribal komunita je pravděpodobně nepočetnější v rámci celé České republiky
Tribal tanečnice Afsana. Foto: Martin Mintál

Jak jste se k tribalu vlastně dostala?

Začala jsem chodit na orientální tance k lektorce Mayi, která teď působí kousek od Brna. A ona měla vždycky takové studentské recitály, tam byla právě jedna tanečnice, která tančila tribal fusion, tančila dost dobře, a já jsem si říkala „to chci“. Ona tam prostě vyšvihla ten nejlepší možný záklon, celá byla dobrá a měla živé kytky ve vlasech, její video mám schované doteď.

Děláte krom tance samotného něco dalšího?

Teď bych chtěla vyzkoušet hot jógu, ale všechno to chce čas navíc. Kdybych chtěla, tak můžu cvičit čtyři hodiny denně, ale člověk má taky jiný život a do toho se živí normální prací. Jsem ráda, že zvládám to, co zvládám. Mám ozkoušené i jiné tance, třeba flamenco, jazz nebo balet. Člověk by měl získat vhled do těch dalších tanců.

Čím je podle vás tribal specifický?

Oproti jiným tancům je specifický těmi izolacemi (pozn. red. oddělené pohyby pouze určitou částí těla), zejména v bocích, protože když to srovnám s baletem nebo jazzem, tam se vždycky tančí na narovnaných nohách, takže pokud chci dělat izolaci boky, nemůžu. Takže je to takový level navíc, můžu dělat všechno, co je v tom jazzu za kroky a za otočky, ale do toho ještě budu dělat ty pohyby boky.

Co vám ten tanec dal za tu dobu, co ho děláte?

Asi nejvíc mi dalo, když jsem začala pracovat se svojí skupinou a když jsem se zapojila do komunity u nás a ve světě. Naučila jsem se být taková hodnější, trpělivější, tolerantnější a méně výbušná. Myslím, že jsem se naučila líp pracovat s lidmi. Úplně mě to změnilo jako člověka. Na druhou stranu jsem stále stejně náročná. Vystoupení skupiny Hurriya. Foto: Martin Mintál

Co kostýmy? Vyrábíte si je sama, necháváte si je někde šít, nebo hledáte kousky v sekáčích?

Všechno, co jste řekla. Na začátku, když člověk začíná tančit, tak má hrozně moc času a hrozně řeší ty kostýmy, postupně ho víc začne  zajímat ten tanec, nejradši by se na ty kostýmy z vysoka vykašlal, protože ho zdržují, nemá na to čas a třeba ani chuť. Já jsem třeba na vlastní výrobu nesáhla asi rok a půl, nebo dva roky, a až teď jsem se k tomu dostala po dlouhé době, takže v té době jsem si třeba něco koupila, abych měla něco nového. A pak samozřejmě ten sekáč, to je bomba.

Kde berete inspiraci na choreografie a kostýmy?

Ze všeho, co vidím a pak to ve mně zůstane, ale už se snažím na to nedívat, abych to nekopírovala. Ale v té improvizaci je to samozřejmě všechno nevědomky. S těmi kostýmy se to hodně řeší, aby člověk byl pořád originální, ale zase nemůže být zcela originální. Mám hrozně ráda Mardi Love (pozn. red. americká tribal fusion tanečnice) a z té hodně čerpám, ten její styl mě dost ovlivňuje.

Jak vnímáte tu komunitu, co je u nás v České republice?

Je boží! Myslím, že Brno je na tom úplně nejlíp asi, v Praze je to pravděpodobně více roztříštěné. Tady je to taková hrozná pohoda. Pak ještě početná komunita je v Českých Budějovicích kolem skupiny Aiwa!, tam taky spolu pořádají akce. A v Šumperku holky kolem skupiny Angel’s Tribe. To jsou taková malá centra, ale Brno má největší základnu.

Jak ten tanec vnímají lidi, kteří s ním nejsou obeznámení?

Když někomu řeknu, že dělám břišní tanec, tak polovina lidí mi řekne, že jsem moc hubená. Polovina lidí mi řekne, že je dobře, že jsem hubená, protože je hrozné, když to dělají „ty tlustý“. Oni si nedokážou představit tu práci, co za tím je. Potom si člověk hodně váží těch diváků, kteří tu práci za tím dokážou vidět, aspoň trošku. Můžeme třeba vzkázat něco divákům? Diváci, rozhodně to není jenom o třepání břichem, to jsou hodiny práce!

http://www.afsana.cz/

http://www.hurriya.cz/

Klíčová slova: Afsana, tribal, tanec

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.