08.10.2019 18:32


Blogování mi zabere desítky hodin týdně, ničeho ale nelituju, říká Veronika Tázlerová

Autor: Sára Jeschkeová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Brno Na Instagramu její život sleduje téměř dvacet tisíc lidí, minulý rok vydala knižního průvodce nejlepšími pražskými kavárnami a na blogu Stylish Coffee inspiruje čtenáře k zdravému životními stylu nebo píše o cestování. V rozhovoru mluví i o tom, že cesta k tomu stát se úspěšnou blogerkou rozhodně není jednoduchá a je třeba jí obětovat spoustu času.

Foto: Archiv Veroniky Tázlerové

Jak byste představila sebe a to, co děláte, lidem co vás neznají?

V první řadě jsem úplně obyčejná holka, která miluje psaní, vysedávání v kavárnách, marketing, cestování a život. Před čtyřmi lety jsem založila blog Stylish Coffee, kam píšu lifestylové články, sdílím zážitky z cestování a tipy na kavárny nebo zdravé hubnutí. A v neposlední řadě se věnuji ještě marketingu a přednáším na kávových konferencích a festivalech.

Spousta lidí má pořád ještě pocit, že být bloger nebo influencer znamená vyfotit denně jednu hezkou fotku na Instagram a zbytek dne se válet a brát za to spoustu peněz. Jaká je realita u vás?

Všem těm spolupracím se značkami předchází sakra dlouhá cesta. Roky tvoříte obsah, který ze začátku vůbec nikdo nečte. Věnujete hodiny focení a úpravě fotek, psaní článků, marketingu a vůbec netušíte, jestli to má smysl. Konkurence, v pozitivním slova smyslu, je obrovská. Blog si může založit každý, ale dostat se do bodu, kdy vás to bude částečně živit, se podaří jen několika vytrvalcům.

Kolik času vám tyhle aktivity zabírají?

Mě po čtyřech letech influencer marketing zčásti živí, ale pořád jde jen o zlomek příjmů. I tak ale věřím, že všechno, co dělám, má smysl, a činnostem spojených s blogem věnuji takřka veškerý svůj čas včetně víkendů.

Hodně diskutovaným tématem na blogerské scéně jsou spolupráce. Jaký na ně máte názor?

Na spolupráci se značkami nevidím nic špatného. Jak jsem říkala, blogování mi zabere desítky hodin týdně a i když to miluju, musím z něčeho platit nájem a nákupy v supermarketu. Sama spolupracuji jen se značkami, kterým věřím a které bych doporučila své nejlepší kamarádce. Tak by to podle mě mělo být. Nikdy bych nedoporučila nic jen proto, že jsem za to dostala zaplaceno.

Vidíte na blogování i nějaké stinné stránky?

Je jich spousta, nic není jenom růžové. Hodně bojuji s tím, že má někdo potřebu (většinou anonymně) ubližovat druhým. Ale urážky jsou holt přirozená součást blogování a musím to tak brát. Další, co mě štve, jsou hodiny strávené e-mailovou komunikací, zbytečné schůzky a to, že musím být neustále online. Ráda bych čas od času odjela na týden s kamarády pod stan a zpívala u táboráku, ale to se vám jako online tvůrci moc nepoštěstí. Je to ale moje volba, takže si opravdu nechci stěžovat.

Jeden z nejosobnějších článků na vašem blogu je o nelehké cestě za vysněnou postavou, kde hodně realisticky mluvíte i o šikaně v dětství kvůli nadváze nebo o tom, že hubnutí pro vás byla cesta plná odříkání. Co pro vás bylo v té době nejtěžší?

To asi nedokážu říct. Celkově nešlo o moc hezké období, ale udělalo ze mě člověka, jakým jsem dnes. Nikdy bych nikoho nesoudila jen na základě vzhledu a kdykoliv vidím někoho nesmělého, stydlivého nebo trochu odlišného, snažím se mu pomoct, aby se nebál lidí. Sama vím, jak těžké pro mě bylo navazovat kontakty a nová přátelství.

Změnilo se se shozenými kily vaše sebevědomí?

Rapidně. Po tom, co jsem zhubla, jsem se konečně nebála říkat své názory a seznamovat se s novými lidmi. Do té doby jsem byla jen ta tlusťoška. Co mám v hlavě nebo na srdci, nikoho nezajímalo.

Spousta lidí vás zná hlavně v souvislosti s dobrou kávou. Minulý rok jste vydala knížku Prague Coffee Guide, kde dáváte tipy na nejlepší pražské kavárny. Jak vás napadlo takového průvodce vytvořit?

Kdykoliv cestuji, vyhledávám příjemné kavárny, kde dostanu skvělou kávu. Na základě toho jsem před rokem vytvořila na svém blogu online mapu kaváren, kam dávám tipy na zajímavé podniky z celého světa. No a kniha byla už jen dalším krokem.

Jak knížka vznikala?

Vznik knížky byl jeden velký punk. Jsem zvyklá vše plánovat a promýšlet do posledního detailu a tady to bylo přesně naopak. Začátkem loňského léta mě oslovilo nakladatelství, zda nechci vydat knihu, ale že musí být za dva měsíce hotová. Na naši první schůzku jsem tehdy šla s přesvědčením, že si vyslechnu jejich návrh, ale tím to skončí. Nakonec jsem ale za hodinu, co jsme se o možnosti vydání knížky bavili, vymyslela skoro celý koncept a naprosto jsem se do něj zamilovala. A už nebylo cesty zpět – taková příležitost nešla odmítnout. Byla to pro mě obrovská výzva. A teď už i další splněný sen.

Knížka je hodně designová, má hodně fotek a minimum textu. Proč právě tahle forma?

Chtěla jsem propojit instagramový svět s tím reálným. Vycházela jsem z toho, jak naše generace vyhledává kavárny, a chtěla jsem, aby informace v knize byly pořád aktuální. Adresy jsem schovala do QR kódů (kdo dnes hledá podniky s adresou napsanou v knize?) a pro bližší informace jsem čtenáře odkázala na instagramové profily kaváren, kde najdou aktuální nabídku i otevírací hodiny.

Jak hodnotíte kávovou kulturu v Česku? Myslíte, že se mění k lepšímu a lidi začínají řešit, co vlastně pijí?

Myslím, že kávová kultura je v Česku už několik let na vzestupu. Dobré kavárny začínají být samozřejmostí i v menších městech a já jsem za to ráda. Pořád si ale uvědomuji, že žiju v určité sociální bublině, a instantní kafe z českých domácností jen tak nezmizí.

Máte nějaké sny nebo plány do budoucna?

Mám jen dva plány – dostudovat a být šťastná.

Klíčová slova: blogy káva influenceři internet instagram

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.