08.11.2016 12:07


Bikram jóga: Proč je dobré cvičit ve čtyřiceti dvou stupních

Autor: Pavlína Tomečková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Sport

Lucie Tomášková je lektorkou Bikram jógy, která se cvičí ve speciálně vyhřátém sále. Certifikát na vedení lekcí získala po téměř tříměsíčním tréninku v Los Angeles. Podobnou lekci vedla také uplynulý víkend na brněnském veletrhu Dance Life Expo. 

Pro Lucii Tomáškovou je Bikram jóga důležitá jako fyzická zátěž, kterou udržuje své tělo ve formě. Foto: Nitram Oldopaz.

Brno – Pro Lucii je Bikram jóga fyzickou zátěží, která udržuje její tělo ve formě. Cvičení posiluje vnitřní svalstvo, zároveň jím zvyšuje svou flexibilitu a rovnováhu. Přiznává také, že Bikram jóga pro ni znamená překonávání nejen vlastních fyzických, ale i mentálních hranic.

V čem je Bikram jóga jiná než klasická jóga?

Bikram jóga vychází z klasické Hatha yogy. Je to ustálená série šestadvaceti cviků, součástí jsou dvě dechová cvičení. Každý z těch cviků se dvakrát opakuje. Lekce je vždy stejná, trvá devadesát minut a cvičí se v teplotě nastavené na čtyřicet dva stupňů. Každá poloha má danou délku a formu, respektive „tvar“. Je docela striktně dáno, jak se to má cvičit a kam má poloha dojít. Při Bikram józe se každý soustředí jen sám na sebe a na svůj odraz v zrcadle, které slouží jako kontrola. Lektor jen provádí lekcí, dává instrukce, jak se do polohy dostat, co v ní dělat a jak přejít zpět.

Jak se zajišťuje to teplé prostředí?

Na to jsou speciálně vytemperované sály, které udržují danu teplotu. Vzduch musí cirkulovat, aby se cvičící úplně nepřehřáli. Jak člověk cvičí, zahřívá se tím a potí se, je třeba zamezit zvyšování teploty v sále a zároveň je potřeba zajistit přísun kyslíku, aniž by teplota v sále klesla. Čtyřicet dva stupňů je nastaveno schválně tak, aby byla teplota o něco vyšší než lidská přirozená teplota. Jóga vznikla v Indii čili v teplotně jiných podmínkách, než nabízí naše zeměpisná poloha. Zakladatel Bikram jógy, Bikram Choudhury, ovšem chtěl tuto teplotu zachovat pro intenzivnější účinek na lidský organizmus. 

K čemu je teplé prostředí dobré?

Člověk se zahřeje rychleji a efektivněji. Díky kombinaci teploty a cviků se prohřeje celé tělo, nejen na povrchu, ale i vevnitř. Člověk se potí kontinuálně celých devadesát minut a tělo se přitom pročistí. Cvičení také působí hlouběji do těla.

Patří k Bikram józe také nějaké duchovní či mentální cvičení?

Bikram jóga je i relaxace, ale pro mě je to primárně fyzická zátěž a kompenzace k tanci. Dělám ji pro fyzičku. Na jednu stranu je hodně jednoduché to, že je lekce pořád stejná. Na druhou stranu vyšší teplota cvičení ztěžuje. Když musí člověk zvládnout nějaký cvik, občas bojuje s pocitem, že chce prostě odejít, protože je mu hrozné horko. Teplo je v sále sice stejné pořád, ale někdy vlivem okolností i těch vnitřních je pro něj lekce třikrát těžší než obvykle. Pak musí mentálně překonávat své hranice. Důležité je koncentrovat se sám na sebe, na svůj dech a na to, co s tělem dělám. Když je někdo víc unavený třeba z práce, emoce jdou při cvičení z těla ven. Takže v tomto smyslu ta mentální stránka k tomu patří.

Podle Lucie Tomáškové je nejtěžší udržet při cvičení pod kontrolou dech a zůstat v klidu. Foto: Vladan Polášek.

Na první pohled se zdá Bikram jóga hodně náročná na flexibilitu. Je to tak?

Je a není. Někdy když přijdou lidé na lekci poprvé, tak jsou vystresovaní, že některé polohy neudělají. Ale to vůbec není důležité. Od stavu, v jakém člověk na lekci přijde, se odráží a na tom staví dál. Spousta lidí se děsí toho, že se předkloní a nedotknou se podlahy. To je normální za současného způsobu života, kdy člověk sedí v kanceláři a jen občas si jde například zaběhat nebo ani to ne. Tělo je úplně zkrácené. Cvičením v teplém prostředí se tělo rychleji povolí, protáhne a dostane se do většího rozsahu než normálně. Postupně se i člověk, který měl prsty deset centimetrů nad podlahou, jednou chytí za paty a přitáhne se.

Když člověk začne cvičit pravidelně, jak rychle je možné takového výsledku dosáhnout?

To je hodně individuální. Každé tělo má své dispozice. Někdo je založen spíše silově, jiný je více flexibilní. Ale například když se otevřelo studio, začali jsme na Bikram jógu chodit třikrát týdně. Po dvou letech od otevření studia se konal první šampionát v Česku a někteří lidé, ač předtím nikdy flexibilitu nijak necvičili, byli schopni udělat provaz. Neříkám, že všichni měli nohy natažené úplně do 180 stupňů, ale pokrok byl velký.

Jaká je pro vás nejtěžší poloha?

Podle mě je náročná část cviků na rovnováhu. Člověk třeba stojí relativně dlouhou dobu v dané poloze na jedné noze. Je to těžké i mentálně. Je normální, že lidé v polohách padají. Cílem je pak vrátit se zpátky. V balančních polohách je pro mě nejtěžší poloha luk ve stoje. Stojím na jedné noze, druhou nohu si držím zezadu rukou. Natáhnu se dopředu a nohou kopu dozadu. Výsledná podoba je jakoby provaz ve stoje, kdy volná paže a tělo jsou rovnoběžně s podlahou.

Jaké jsou při cvičení nejčastější chyby?

Je hodně těžké celou lekci udržet pod kontrolou dech. Člověk by měl dýchat jen nosem – mělký nádech i výdech. jako když se člověk ráno probudí. Často lidé poslouchají instrukce a na dýchání zapomínají. Pro cvičící na všech úrovních bývá těžké zůstat v klidu. Když se třeba někomu na lekci něco nelíbí, například je mu horko, má tendenci se otírat ručníkem, něco na sobě upravovat nebo pít. To by mělo být ale úplně jedno. Člověk by se neměl nechat ničím rozptýlit. 

Zúčastnili jste se i nějakých soutěží v Bikram józe. Jak taková soutěž vypadá?

Já to přirovnávám ke gymnastice. Na soutěži jsou dány určité cviky, které musí člověk předvést. Hodnotí se hloubka a rozsah provedení poloh, ve kterých člověk musí danou dobu vydržet a zase se z té polohy vrátit. Přitom je určený časový limit, takže soutěžící musí mít v hlavě čas a musí mít kontrolu nad tím, co dělá a jak dlouho to dělá.

V Americe jste získala certifikaci pro cvičení. Co je náplní tohoto tréninku?

Trénink trvá dva a půl měsíce. Cvičí se tam dvakrát denně klasická lekce Bikram jógy. Mezi tím jsem se účastnila seminářů, lekcí o polohách i o anatomii. Je to takové všeobecné vzdělání důležité pro člověka, který s tělem pracuje a potřebuje znalosti k tomu, aby mohl vzdělat na lekci i ostatní. Někdy teoretické lekce trvají dlouho do noci. Účastníci jsou tam vystaveni velkému tlaku a požadavkům. Času na odpočinek je tam málo a tělo se nestihne úplně zregenerovat. Ale má to velký smysl, protože když vedu lekci, nikdy nevím, v jakém stavu tam lidé přijdou. Někdo se tam může třeba rozbrečet, nebo někomu z toho tepla nebude dobře, někdo může omdlít, což je samozřejmě extrémní příklad. Kdybych si tím sama neprošla na tréninku, nevěděla bych, jak s tím pak na sále pracovat a jak tomu předcházet.

Pro koho je takové cvičení vhodné?

Pro každého. Je to velmi komplexní cvičení, zlepšuje to pružnost i sílu, zrychluje to velmi dobře metabolismus, posiluje to imunitu a také mentální psychickou odolnost, což je dobré určitě pro kohokoliv. Je to perfektní i pro vrcholového sportovce jako kompenzace. Pro někoho, kdo celé dny sedí v kanceláři, je to vhodné na fyzičku. Je to sice dynamická jóga, ale neběháme po sále. Nicméně jsou zde i kardiovaskulární polohy, které posilují srdeční sval.

 

MgA. Lucie Tomášková

Studovala esteticko-výchovné gymnázium v Praze – výtvarný obor. Po maturitě pokračovala dva roky na taneční konzervatoři. Poté vystudovala taneční pedagogiku na HAMU. Přes tři roky působila ve Vojenském uměleckém souboru Ondráš v Brně jako profesionální tanečnice. Na jaře 2011 absolvovala Bikram Yoga Teachers Training v Los Angeles. Dnes je lektorkou Bikram jógy ve studiu Bikram yoga Prague a příležitostně učí také v Bikram Yoga České Budějovice, pár lekcí odučila též v Americe.

Klíčová slova: Bikram jóga, yoga, cvičení, trénink, Hot jóga, posilování, flexibilita

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.