19.05.2015 16:18


Bez odřených kolen být rychlobruslařem nemůžete

Autor: Gromszká Klára | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Dvacetiletý student Štěpán Šváb nedávno objevil svůj talent. Před dvěma roky se začal závodně věnovat in-line rychlobruslení, ve kterém slaví úspěch. Za několik měsíců se dokázal v závodech po celém Česku probojovat na první místa a chystá se pokořit i evropské konkurenty. Namířeno má třeba do Berlína.

Své první kolečkové brusle dostal jako malý chlapec. Začal bruslit jen tak pro radost, ovšem brzy bylo jasné, že kolečkové brusle v jeho případě nejsou pouhým koníčkem. Občas si šel kopnout s kamarády do balónu, věnoval se také florbalu. Všestranně nadaný Štěpán Šváb dělal různé sporty, ale teprve v rychlobruslení našel své místo.

„Dva roky nazpět jsem si díky brigádě vydělal na pořádné brusle, které stály kolem deseti tisíc. V brněnské Bruslárně, kde jsem si je kupoval, mi řekli kluci, že jezdí závodně a jestli bych nechtěl přijít na trénink. Tak jsem to zkusil,“ popisuje nevinné začátky svého závodění mladý sportovec.

Na tréninku se pak naučil základní odraz a techniky rychlobruslení. Za týden najezdil přes dvě stě kilometrů. Pak jel na první závod do Prahy, ještě jako hobby závodník. Dojel pátý. To ho povzbudilo ve sportu pokračovat. Následovala série dalších závodů v českých městech, kde se Šváb pokaždé úspěšně umístil.

Také přes zimu nezahálel a poctivě se připravoval na další sezónu. Týmový trénink v hale, posilování nohou a cvičení techniky odrazu. „Příprava byla rozdělená do tří částí, v každé jsem si svým způsobem sáhl na dno vlastních sil. Trénink byl opravdu intenzivní,“ dodává rychlobruslař.

Ovšem kromě úspěchů má za sebou i pády. Spadnout z kolečkových bruslí v plné rychlosti na asfalt není žádný med. Nevyhnul se ani svalové horečce. „Jednou jsem si na závodech, které jsem dojel úspěšně třetí, uhnal svalovou horečku. Byla to škoda, další týden se jel totiž závod v Ostravě, kterého jsem se mohl zúčastnit pouze v rámci tréninku,“ shrnuje své úrazy na bruslích mladý sportovec.

Rodina nadaného mladíka podporuje ve sportu psychicky i finančně. Rychlobruslení, ačkoliv se to nemusí zdát, není zrovna levná záležitost. Sportovci jezdí po celé republice, každá cesta tak vychází okolo pěti set korun, startovné na závodech taktéž. Závodů stihne za sezónu asi dvacet. Ani kolečkové brusle a kolečka, která se neustále sjíždějí, nejsou nejlevnější. „Ale baví mě to, dělám to rád. V Brně máme skvělou partu a dobré zázemí,“ dodává mladík k přínosům a nevýhodám závodění.

Mnozí si podle něj představují, že rychlobruslař jede jen kupředu a nemusí na nic jiného myslet. Ale není to tak. Už dopředu se plánuje taktika, úniky a jiné věci. Rychlobruslaři jezdívají i jako tým, v takovém případě je zvykem, že se závod jede takzvaně na jednoho hráče. Jeho spolujezdci mu pomáhají při únicích a táhnou ho kupředu. Na světové úrovni je to zvykem, v Česku pouze na té republikové. „Kolečkové bruslení má samozřejmě blízko k bruslení na ledu. Někteří závodí v obou variantách, například Bart Swings,“ podotýká k bruslení Šváb, který jezdí také týmově za brněnskou Bruslárnu.

Mezi poslední úspěchy mladého sportovce patří brněnský závod Masaryk Run, kde si dojel pro první místo. Do budoucna má v plánu navštívit evropské závody. Lákal by ho německý Berlín, kde se koná největší závod in-line rychlobruslení v Evropě. To podle něj ale závisí na posunu na republikové úrovni.

Klíčová slova: story, in-line rychlobruslení, Bruslárna

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.