22.11.2016 09:54


Ani s kvalitními hereckými výkony se Redutě na Mannův Kouzelný vrch vyšplhat nepodařilo

Autor: Viktorie Pokorná | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Kultura

Snad každý, kdo si prošel maturitou z českého jazyka a literatury už někdy slyšel o Thomasi Mannovi. Jeho téměř osmisetstránkový román Kouzelný vrch je považován za zásadní filosofické dílo dvacátého století. V dramatickém zpracování tohoto díla, která je k vidění v divadle Reduta od konce října, se ale hercům k tomuto pomyslnému vrcholu tak úplně doputovat nepodařilo.  

Pod vedením režisérky a autorky scénáře Barbory Herz vypráví divadelní  soubor příběh mladého inženýra Hanse Castorpa, který se roku 1907 vydává do plicního sanatoria navštívit svého bratrance Joachima, který se zde léčí s tuberkulózou. V průběhu návštěvy ovšem sám onemocní a z původně plánované tří týdenní návštěvy se stane sedm let strávených v Berghofu. Po celou dobu pobytu v sanatoriu jsou jeho pacienti uzavřeni v jakési pomyslné bublině odříznuté od okolního světa a každý den jsou konfrontováni s všudypřítomnou nemocí a smrtí.

Jak už jsem zmínila, autorkou dramatizace je samotná režisérka Barbora Herz. Všem, kteří román kdy četli, bylo již od počátku jasné, že převést takto rozsáhlé dílo do divadelní podoby nebude lehký úkol. Bohužel musím říct, že si autorka patrně ukousla moc velké sousto. Ačkoliv se snažila vytvořit jakousi groteskně hororovou podívanou, zůstala zaseknutá někde na půli cesty. Děj tedy ve výsledku není ani dost hororový, ani dost groteskní. Hra operuje s velkým množství dějových linií, ze kterých se postupem času stává jeden velký chaos, a divák, který nezná originální předlohu, se v ději velmi brzo začne ztrácet. Tomu všemu nepomáhá ani fakt, že dialogy a chování postav v některých momentech hry hraničí až z absurdním dramatem. Divák má tak pocit, že se místo v plicním sanatoriu ocitl na oddělení psychiatrické léčebny.

Celou inscenaci ovšem velmi pozvedají samotné herecké výkony. Hlavního hrdinu Hanse Castorpa ztvárnil student posledního ročníku činoherního herectví na JAMU Ondřej Kraus. Tomu se v této hře podařilo vytvořit sympatickou a uvěřitelnou postavu, do které se může divák vcítit.

Ondřej Kraus v roli Hanse Castorpa (autor: divadlo Reduta)

Ačkoliv zde Hans vystupuje jako hlavní a stěžejní postava, Kouzelný vrch rozhodně není jen o něm. Jedna z linií příběhu nám odkrývá například střet svobodomyslného ctitele pokroku Lodovica Settembriniho, kterého bravurně ztvárnil Martin Siničák, a intelektuálního zastánce disciplíny, poslušnosti a řádu Lea Naphta v podání Dušana Hřebíčka. Opomenout rozhodně nesmíme ani herecký výkon Hany Tomáš Brišťanské v roli Kaudie Chauchatové. Té se podařilo neuvěřitelně přesvědčivě ztvárnit roli ženy, která se pro Hanse stala osudnou, a to i přes to, že ve hře dostala mnohem méně prostoru než ostatní postavy.  

(autor: divadlo Reduta)

Za zmínku stojí i samotná scéna divadla. Její autorka Lucie Labajová na ní využívá hned několik neobvyklých prvků. Jedním z nich jsou všudypřítomné matrace, které na začátku představení slouží jako prostřený stůl, po zbytek představení se však po scéně všemožně přesouvají a skládají. Dalším zajímavým prvkem scény jsou malinké židličky, na kterých postavy posedávají nebo polehávají. Ty mají svou velikostí ještě více umocnit pocit stísněnosti, bohužel se jim to ale moc nedaří a ve výsledku působí spíše komicky.

(autor: divadlo Reduta)

Celá snaha o výstup na Mannův Kouzelný vrch se tak Redutě moc nepovedla. Ačkoliv se hra může chlubit kvalitními hereckými výkony a originálním zpracováním, ve výsledku se jedná o poměrně dost zdlouhavé a upovídané představení, které místy působí velmi plytce a zmateně.  

Klíčová slova: reduta, divadlo, kouzelný vrch, Thomas Mann, recenze

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.