16.05.2013 01:55


Aktuálně: SemestrEnd se nesl duchu plánované i neplánované improvizace

Autor: Karolína Svobodová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Na betonovou stage pod reklamní pepsi slunečníky přichází usměvavá blondýnka s koštětem. První výstup plánovaného programu padl, a tak se rozhodla zaimprovizovat a předvést nepočetné skupince diváků vystoupení s tyčí od smetáku. Tak začal SemestrEnd filosofické fakulty.

Největší potlesk návštěvníků sklidil improtým Dotiky FOTO: Karolína SvobodováJe středa půl třetí odpoledne a počet lidí na dvorku mezi budovami G a J filosofické fakulty stále nenapovídá tomu, že by se tu měla uskutečnit akce oslavující konec semestru. Program měl přitom začít před třiceti minutami. Tajemná slečna s maskou ozdobenou růžovým peřím, která má podle informačního letáčku předvést one woman show, po rozpačitém dvouminutovém výstupu prchá z pódia. Nahrazuje ji odvážná slečna se smetákem, která následně marně přemlouvá jednotlivé diváky, aby ji napodobili. 

Barevně natřené lavičky se začnou plnit studenty až s vystoupením brněnské skupiny ÚDIF (Úžasné DIvadlo Fyziky). Dva z jejich členů, Bára a Vojta, předvádějí přítomným, či spíše na přítomných zajímavé fyzikální experimenty. Horké chvilky si nejspíš zažije i vousatý mladík, když se posadí na naostřené hřebíky. Na krev ale nedojde. Byla to jen demonstrace toho, že fakíři zas tak obdivuhodní nejsou. Největší nadšení vzbudí jejich poslední pokus, kdy pomocí přerušování laserového paprsku vytváří zvukové stopy. Rozčleňují je do tří skupin a zvukomalebně je pojmenovávají bum, prd a kvík. Vrcholem jejich vystoupení je hra na optoelektrickou baskytaru.

Na provizorním pódiu se krátce mihnou také brněnské mažoretky. Prudký vítr si pohrává s jejich krátkými černozelenými sukýnkami. Při sledování boje mladých dívek s nemilosrdným živlem si mužská část publika ani nevšimne, že jim hůlka několikrát vypadne z ruky. I ony tak musí chvílemi improvizovat. 

Přestože podle tištěného programu má mažoretky vystřídat Průšovo umělecko-úchylné divadlo, na scénu místo něj přichazí podmračený muž s černou kšiltovkou staženou do čela. Slovenská moderátorka ho představí jako hanblivého Petra, jehož vmanipulovala do neplánovaného výstupu. Tajemný hudebník v kostkované košili se chápe kytary a rozeznívá struny drsnými rockovými riffy. Trochu se to bije s jazzovou melodií, která se vine z okna nedalekého Krmítka. Martin, student hudební vědy, tu hraje na piáno v doprovodu mladého saxofonisty.

O pauzách studenti okupují stánky. Drobí na svoje batikovaná trička, vytahané šedé svetry a fair trade kalhoty z Nepálu cheesecaky a muffiny. Jiní postávají u stolečku, kde trůní slečna se strojem na výrobu placek. Pomocí pastelek, barevných papírů a výstřižků z novin si zájemci navrhují odznáčky a ona jim je vyrábí. Nebo si můžou koupit speciální placku s usušeným čtyřlístkem. U posledního stánku prodávají rozveselené prostovlásky bazarové knížky a oblečení z druhé ruky.

O půl šesté večer je trávník  na dvorku zaskládaný těly. Tedy až na místo v rohu u kompostu. Studenti popíjejí švestkového bernarda a maté. Na řadu přichází opět improvizace, tentokrát však výjimečně plánovaná a profesionální. Brněnský improtým Dotiky předvádí scénky na témata navrhovaná publikem. Černovlasá Janica zpívá do megafonu píseň křeččí řečí, dvojice Zuzka a Meloun hrají scénku na téma emancipace laminátu. Po čtyřicceti minutách intenzivní interakce se diváci přesouvají do kavárny Trojka, kde začíná večerní hudební program.

Klíčová slova: SemestrEnd, filosofcká fakulta, ÚDIF, Dotiky

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.