18.04.2011 09:15


Akademici se přestávají bát mluvit o etických problémech

Autor: Martina Němečková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

V poslední době se stále více poukazuje na etické problémy, jako jsou porušování práv duševního vlastnictví, nespravedlivé rozdávání diplomů, nebo dokonce výhrůžky. Začínají se totiž častěji objevovat i v akademickém prostředí.

Brno – Masarykova univerzita (MU) se stále více snaží vytvářet prostředky proti porušování etických pravidel. K tomu jí má pomoci nejen Etický kodex, ale především etické komise, které se však skládají jen z akademických pracovníků. Na rozdíl od akademických senátů v nich nemají zastoupení studenti. Kvestor Ladislav Janíček ale zastává názor, že by studenti měli mít členství v těchto orgánech. „Souhlasím se členstvím studentů v etických komisích. Jak jsme již zmínil, studenti často rozhodují se správně,“ uvádí Janíček.

Kandidati Foto:lemur.muÚkolem etické komise je však řešit už vzniklou situaci. Porušení etického kodexu není často jednoduché odhalit. „Větší počet veřejných kauz pravděpodobně vzniká tím, že akademická veřejnost se přestává bát a je ochotna o problémech mluvit. Také snad nyní více věří v účinnost nástrojů spravedlnosti. Ale možná jsem jenom velmi naivní,“ myslí si Zuzana Derflerová Brázdová, členka etické komise MU. Sama si nemyslí, že by v poslední době případů nějak přibývalo. „Pochybuji, že dochází k stále většímu počtu kauz týkajících se etiky. Myslím, že například před rokem 1989 byla na univerzitách etika porušována téměř neustále. Také existují určité oblasti morálky, které jsou porušovány jaksi pravidelněji, třeba sexuální obtěžování nebo opisování,“ dodává Derflerová Brázdová.

I názory jednotlivých kandidátů na množení etických problémů se liší. „Kauzy jsem nepočítal, ale nemyslím si, že jejich počet vzrostl. Spíše přerostly hranice fakulty,“ popírá trend nárůstu počtu kauz Mikuláš Bek.

Petr Dvořák se oproti strohému vysvětlení Beka snaží nalézt vysvětlení. „Důvody nárůstu vidím v tom, že někde existují volnější morální pravidla. K nim se připojí tlak, aby v některém oboru byla společnost extrémně výkonná, a to vyvolá nějaká pochybení jako falšování dat. Na druhou stranu je dobře, že ke kauzám dochází, protože pak se objeví vůle je řešit,“ snaží se nalézt i pozitiva Dvořák.

Jiří Zlatuška se, stejně jako Dvořák, zaměžuje na lepší stránku věci. „Tyto kauzy zastupují určitý celosvětový trend a ukazují, že akademická obec se stává k těmto věcem pozornější a vnímavější. Bohudík, že se tyto věci důsledně řeší a nezametají se pod koberec. Nárůst kauz souvisí i s tím, že dříve byly standardy podstatně volnější. Důležité bylo přijetí etického kodexu MU,“ míní Zlatuška. I on je pro členství studentů v etických komisích. „Souhlasím s tím, aby studenti byli členy etických komisí, protože řadu kauz identifikovali sami studenti - například kauzu na Ekonomicko-správní fakultě MU nebo na Právnické fakultě v Plzni,“ dodává.

Kvestor Ladislav Janíček potvrzuje, že porušování etických standardů není jen problém univerzity, ale že odráží postoj české společnosti. „Kauzy jsou odrazem prostředí mimo univerzitu – nastavení morálních hodnot a principů. V řadě případů, kterých jsme byli svědky, byla řešení jednoznačná a manažerská, a proto není nutné se o nich už dále bavit. Je nutné kauzy řešit rychle a manažersky,“ říká.

Kandidáti se shodují v tom, že se porušování etického kodexu musí řešit rychle, ale otevřeně. Ve většině případů se staví pozitivně ke členství studentů v etických komisích. Čí koncept řešení v rámci porušování etiky zvítězí se dozvíme 18. dubna při volbě nového rektora Masarykovy univerzity.

Klíčová slova: rektor, etika, etická komise

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.