12.03.2015 10:41


Ach, ta stará generace aneb Jak blízko má student k důchodci

Autor: Dedková Barbora | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Každý den se při cestě na fakultu potýkám se zvláštními zvyky důchodců. Nechávám se jimi předbíhat při nastupování do autobusu, pokorně poslouchám nenápadné narážky na nevychovanost mé generace a bez řečí jim v poloprázdné tramvaji uvolňuji místo. Tato dnes již všední dobrodružství mě přinutila přemýšlet o tom, jak moc se my studenti od generace našich babiček a dědečků lišíme. Nakonec jsem dospěla k závěru, že jsme si překvapivě podobní.

Běžně si lidé stěžují, že jsou obchody přeplněné důchodci, kteří rádi najíždějí nákupními vozíky na paty ostatních nakupujících jen proto, aby se jako první dostali k banánům. Závidí jim také umění vyhledávat zlevněné zboží. Už si ale nevšimnou, že u cedulek s nápisem „sleva“ se nejčastěji střetávají senioři právě se studenty. Ke konci měsíce má kasička jednoduše zeje prázdnotou stejně jako peněženka důchodkyně. Já tak tedy naplňuji pojem chudého studenta, zatímco staří lidé mění přísloví na „dočkej času jako důchodce penze“.

Barbora Dedková. Autor: Veronika KovářováČasto také používám oblíbenou seniorskou větu: Ó, to mě zase bolí záda! A nejsem sama. Z hrbení se nad počítačem, špatného sezení u učení a nedostatku pohybu má nejeden student zdravotní potíže. Pak se v naší konverzaci téma doktorů, bolestí a lékařských rad stává stejně častým, jako to slýcháme právě u důchodců. A přiznejme si, mí milí spolustudenti, někdy se litujeme mnohem více než naše babičky.

Když už jsem se letmo dotkla tématu učení, měla bych ho také více rozvést. Občas se stane, že stejně jako někteří důchodci nevystrčím týden nos z domu. Celé dny totiž sedím zabraná do knih. Babičky mnohdy stráví stejný čas čtením jako já. S tím rozdílem, že jako seniorky si mohou dovolit číst romantické novely, zatímco já se prokousávám encyklopediemi.

Jsou věci, které část mé i jejich generace miluje. Například divadlo. V poslední době tak pozoruji, že na představeních zejména vážnějšího tématu se mezi diváky nepohybuje skoro nikdo jiný než studenti a důchodci. Otázkou je, zda je to způsobeno právě láskou ke kultuře, anebo tím, že divadla dávají těmto dvěma věkovým skupinám slevu na vstupném. Na takovéto společenské události je potřeba se také vhodně ošatit. Mnoho mladých dnes nosí retro oblečení. Stává se pak, že se v hledišti potkají s identicky oblečeným penzistou. V jeho případě se ovšem většinou nejedná o záměr být in. Jednoduše než si všiml, že doba pokročila, jeho styl z mládí se znovu stal módním.

V neposlední řadě jsme si s důchodci podobní v tom, jak si věčně na něco stěžujeme. Ceny jsou vysoké, vlaky zpožděné, politici zkažení, počasí příliš horké nebo příliš chladné, všichni po nás něco chtějí a my jsme přece vytížení. Ale hlavně my mladí jsme drzí a nevychovaní a důchodci jsou protivní a pomalí.

A tak celé dny předstíráme, že se nemáme rádi a že nemůžou být odlišnější generace, než jsou ty naše. To vše, abychom si ve vzácných chvílích uvědomili, jak blízcí si navzájem jsme. Upřímně, co bychom si bez těch našich důchodců počali?

Klíčová slova: důchodci, senioři, generace

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.