16.04.2018 19:00 - 20:00


Online rozhovor s Milošem Gregorem, autorem Nejlepší knihy o fake news, dezinformacích a manipulacích.

Host: Miloš Gregor

Autor: Zuzana Šikalová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Online rozhovor

Miloš Gregor vystudoval politologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, studijní specializaci Volební studia a politický marketing. Nyní pracuje jako odborný asistent Katedry politologie. Zaměřuje se především na politický marketing a branding v politice a na propagandu. Spolu s Petrou Vejvodovou provedl analýzu manipulativních technik užívaných vybranými alternativními servery a také pomohl vzniknout studentskému spolku Zvol si info. Je spoluautorem Nejlepší knihy o fake news, dezinformacích a manipulacích a účastní se také projektu Listování, který představuje knihu neotřelou scénickou formou, ve městech po celé České republice.

Marek Hadrbolec | marek.hadrbolec@gymnazium-milevsko.cz Obálka knihy, kde se líbá Trump a Putin, může u někoho vyvolat kontroverzi, setkal jste se s nějakými negativními ohlasy na obálku? Přiznám se, že obálku jsme se trochu kontroverzně snažili dělat záměrně. Na druhou stranu na ní není nic, co by nesouviselo s jejím obsahem. Pokud si dobře pamatuji, obálku nám nikdo nekritizoval, naopak, ohlasy jsou výborné. Vojtěch Woody Troják (grafik) odvedl super práci!
Martin Č. | cizm404@gmail.com Od kolika let se zajímáte o politiku? Jaké máte se spolkem Zvol si info vize do budoucna? Od gymnaziálních let. Přesný věk vám neřeknu :-) ale už na gymplu mne bavily politické debaty v televizi. Takže když jsem se hlásil na vysokou školu, měl jsem docela jasno. Veškeré přihlášky byly na KPOL FSS MU. Zvol si info je od letošního jara oficiálně studentským spolkem, takže já ani Petra Vejvodová ve spolku už nijak nefigurujeme. Jen z povzdálí sledujeme, jak se studentům daří na přednáškách a pokud chtějí, rádi s nimi konzultujeme další směřování. Co máme společného v tuto chvíli, tak je „projekt” překladu knihy do dalších jazyků. Pokud vím, Zvol si info se ve své přednáškové činnosti chce rozšířit, získat více lektorů z řad studentů, aby byli schopni přednášet na více školách. Poptávka pořád převyšuje časové možnosti lektorů. Rádi by se také věnovali přednáškám i pro seniory, ale to je běh na trochu delší trať, neboť by to znamenalo poskládat novou přednášku, na trochu jiných principech a s jinými příklady – senioři mají při práci s informacemi trochu jiné problémy než puberťáci, pro které je stávající formát určen primárně.
Karolína | karolina.oskerova@gmail.com Plánujete nějakou další publikaci týkající se fake news? Plánujeme teď jednu odbornou knihu. Je to ale běh na dlouhou trať, protože ji chceme postavit na vlastních výzkumech – a jejich realizace nějakou dobu trvá. Zároveň akademické publikace procházejí poměrně složitým schvalovacím procesem plným editorů, recenzentů a připomínek od nakladatelství, takže vyjde, hádám, v roce 2020.
Anna Flusková | anna.fluskova@gmail.com Dá se v současné době podle vás boj s fake news na internetu nějakým způsobem vyhrát bez toho, aby byla omezována něčí svoboda slova? Takový boj nevyhrajete. Můžete z něj ale učinit problém výrazně menší, až pro šiřitele fake news nezajímavý. Ale pokud byste rád jednoduché a rychlé řešení, zklamu vás. Jedinou efektivní cestu vidím v systematické a dlouhodobé práci ve vzdělávání. Prostě abychom si všichni osvojili alespoň základní principi kritické práce s informacemi.
Kristýna Hořavová | kristievova@gmail.com Jaká konkrétní fake news Vás nejvíce šokovala? Pamatujete si okamžik, kdy jste jejich existenci začal aktivně vnímat? A existuje nějaká fake news jejíž dopad vnímáte pozitivně? Aktivně jsem je začal vnímat asi někdy v roce 2014, kdy se začaly ve větším měřítku u nás objevovat zejména v souvislosti s děním na Ukrajině. Na Katedře politologie FSS MU máme kurz věnovaný propagandě a přidruženým jevům. Učím jej už sedm let, ale zatímco dřív se jednalo zejména o historický exkurz do minulosti, neb příkladu ze současné Evropy mnoho nebylo, tak v dnešní době je to skoro 50:50. Jako docela zajímavý příklad mi přijde vtip Jindřicha Šídla o tom, že příznivci Miloše Zemana nemusí volit v prvním kole volby, že prezident automaticky postupuje do druhého kola. To mi přišlo jako neviný vtip. Ale jak se ukázalo, někdo to vzal vážně a zejména lidem ze Zemanova okolí to posloužilo jako bič na Zemanovy odpůrce a „důkaz”, že se šíří i fake news proti Zemanovi. Tento případ vyšetřovala i policie, což mi přijde absurdní a alarmující: pokud nejsme schopni rozeznat zjevný žert, je to špatná vizitka. Pro nás jako společnost, pro vzdělávací systém i pro politiky.
Dáša | dagmarmatulikova@seznam.cz Myslíte si, že důvěra lidí ve fakeové zprávy spočívá v jejich naivitě, nebo spíše neinformovanosti o dané problematice? Řekl bych, že možná ani v jednom z toho. Z vícero výzkumů se ukazuje, že obrovský vliv na naši důvěru ve fake news má to, zda taková zpráva potvrzuje naše vidění světa. Pokud ano, milerádi jí uvěříme. Pokud naopak naše názory rozporuje, přistupujeme k ní kritičtěji a snažíme se jí buď nevěřit, nebo alespoň zjišťovat, zda by se opravdu nemohlo jednat o výmysl. Takže neinformovanost a nízká mediální gramotnost je pouze část problému.
Kamila Lorenzova | Kamilalorenzova@gmail.com Bude Nejlepší kniha o fake news vaší jedinou publikací věnující se této problematice, nebo máte v plánu napsat například druhý díl? Jedinou snad nebude :-) Už nyní pracujeme na knize věnované odborné veřejnosti, která by měla obsahovat i řadu našich vlastních výzkumů. Dílčí zjištění se určitě budeme snažit představit i široké veřejnosti. Nejlepší kniha o fake news v tomto pro nás byla velkou neznámou, nevěděli jsme, zda zvládneme napsat knihu na takto složité téma jednoduchým a srozumitelným jazykem. Z reakcí čtenářů se zdá, že se nám to povedlo. Budu proto rád, když někdy v budoucnu napíšeme třeba Druhou nejlepší knihu o fake news :-) To však zatím není na pořadu dne. Nyní se snažíme dojednat překlad knihy do dalších jazyků, tak nám držte palce!
Jarek | jarek.galba@seznam.cz Měnila se nějak strategie či forma šíření dezinformací a fake news za tu dobu, co se jim věnujete? Spíš bych řekl, že se liší manipulace mezi servery a u jednotlivých témat. Někdy se autoři snaží relativizovat problém (jako třeba v konfliktu na Ukrajině), jindy naopak vzbudit strach a „nepřítele” démonizovat (jako třeba v případě imigrantů). Některé servery se neštítí ulítlých konspiračních teorií, jiné „jen” dávají prostor bizarním komentátorům, kteří různě rámují události. Takže různé je to napříč tématy. Zatímco třeba na Ukrajině zprvu žádní ruští vojáci nebyli a Rusko s konfliktem nemělo nic společného, později se sám Putin nechal slyšet, že tam pomáhají prosazovat právo občanů, kteří si přejí být od Ukrajiny odtrženi. Díky tomu se změnil i narativ objevující se na manipulativních serverech. A podobných příkladů je spousta.
Eliška Hypšmanová | eliskahyp@gmail.com Jakému médiu nejvíce důvěřujete vy? Z českých médií třeba zpravodajskému portálu iRozhlas.cz. Pro účely jednoho výzkumu jsem potřeboval články obsahující manipulace a pak články na stejné téma, které byly bez manipulací a emotivního zabarvení. A ty jsem nejčastěji nacházel právě tam. Obecně si troufám tvrdit, že máme v mezinárodním porovnání velmi kvalitní veřejnoprávní média. Ona není náhoda, že někteří politici útočí zejména na ně – ve stávající mediální realitě České republiky jsou to totiž právě ona, která přinášejí investigativní žurnalistiku. Neříkám, že jsou jediná, ale velká část investigativy pochází od nich. No a když „vyhrabete” na politika, že lhal, podváděl, nebo se choval nečestně, samozřejmě, že se mu to nebude líbit a bude se snažit toto médium znevěrohodnit. To je podle mě příčinou četných útoků na ČT a ČRo. Nikoliv nějaká systematická a závažná pochybení v jejich zpravodajství.
Pavel | gep@email.cz Zaznamenal jste nějaké beletristické dílo (kniha, film, seriál), které se věnuje fake news a zároveň odpovídá realitě, takže by si i zcela laická veřejnost dokázala představit, o co jde? Zaznamenal jste například nejnovější sérii seriálu Homeland a pokud ano, odpovídá možné realitě? Vezmu to od konce: ze seriálu Homeland jsem viděl jen asi první dvě série. A ty dost realisticky působily. Ale zrovna včera mi kamarád říkal, že je tam jedna série hodně o fake news, rád se na ni podívám. Jinak tohoto tématu se dotýká třeba i poslední série American Horror Story, která je postavená okolo amerických prezidentských voleb v roce 2016. Z filmů pak můžeme mluvit třeba o klasice Vrtěti psem, kde je krásně ukázáno, jak funguje tzv. spin doctoring, tj. snaha odvést pozornost od aktuální kauzy politika k vymyšlené nebo nepodstatné události. To se dá vlastně také brát jako fake news. A zrovna toto je princip, se kterým hojně pracují i vybraní čeští politici.
Martina Moresová | martinamoresova@gmail.com Jak moc se podle vás objevují v českých médiích fake news? Záleží, o jakém období se bavíme. Jejich výskyt násobně stoupá před volbami, kdy se nás snaží jejich autoři přimět k určitému volebnímu chování. Asi nikdo vám nedokáže dát přesná čísla, nebudu se o to pokoušet ani já, když nemám data. Tohle je ale nebezpečí fake news – po většinu roku můžeme mít pocit, že problém už není tak ožehavý, protože nenarážíme na tolik nesmyslů, hoaxů a překroucených informací, jenže ony se zase objeví s dalšími volbami. O nesmyslech z oblasti zdravotnictví ani nemluvě, to je zase jiný svět.
Sabi | sabina.vojtech@gmail.com Jaké zdroje můžeme považovat za věrohodné? Ty ověřené :-) Pokud se budeme bavit o médiích, tak i v nich pracují jen lidé a ti jsou omylní. Je to přirozené, je to běžné. Proto se dřív nebo později každému stane, že udělá chybu, splete se, vypustí tak do světa zkreslenou nebo nepravdivou informaci. Ale v seriózních médiích se dočkáte uvedení na pravou míru a odpovědi, pokud se na takovou nepravdu přijde. V těch manipulativních a nedůvěryhodných nikoliv. Pokud to vezmu šířeji a filozofičtěji, tak věřit můžeme jen tomu, co si sami zažijeme. A i to bývá zkreslený vjem. Ale kritizovat média jako taková, mi přijde nesmyslné. Potřebujeme nějakého zprostředkovatele, který nám řekne o dění na druhé straně světa nebo v oblastech, kterým nerozumíme.
Martin | bolek.martin@gmail.com Co říkáte na stále se rozšiřující vliv Instagramu, FB a dalších sociálních sítí? Je to problém, na který odborníci upozorňují už roky, ale dřív tomu nebyla věnována až taková pozornost. Je to holt daň, kterou platíme za to, že máme tyto platformy zdarma. Sociální sitě jsou na těchto byznys modelech postaveny. Je jasné, že se jich nebudou chtít vzdát, naopak se budou spíše prohlubovat. A lidé mají věci zadarmo rádi, proto se dobrovolně podvolují způsobu fungování sociálních sítí. A i když se dneska bavíme o tom, jak velký problém to je, v našem uživatelském chování se nejspíš změní jen velmi málo – a tím pádem i v chování těchto mediálních gigantů. Zvykejme si. I proto je ale třeba na toto téma upozorňovat.
Natálie Švachová | natalia.svachova@gmail.com Co pro vás bylo hlavním podnětem k napsání knihy? Nastal nějaký okamžik, kdy jste si řekl, že dezinformací a fake news už bylo tolik, že chcete téma zpracovat v knižní podobě? Spolu s kolegyní Petrou Vejvodovou a dalšími akademiky z Fakulty informatiky, Právnické fakulty i Fakulty sociálních studií MU pracujeme na tříletém projektu, který je věnovaný manipulacím. Už při jeho vzniku jsme se dohodli, že napíšeme odbornou publikaci v angličtině. O knize pro širokou veřejnost jsme začali uvažovat až ve chvíli, kdy nás oslovilo nakladatelství a my si uvědomili, že to je vlastně výborný způsob, jak se vedle přednášek a debat, kterých se pravidelně účastníme, dostat s tímto tématem zase k dalším lidem. Rozhodování nám pak netrvalo moc dlouho :-)
Jan Cihlář | honza.cica@seznam.cz Jak vysvětlit babičce nebo rodičům, že věci, kterými mi argumentují, jsou zase jenom dezinformace? Na to se těžko nabízí univerzální odpověď. Někdy je to tím, že danou věc viděli v televizi, jindy jim to poslal známý e-mailem. V řadě případů je to spíš projekce osobního strachu do tématu, které je zrovna aktuální. Třeba někteří mají opravdu strach z příchodu velkého množství imigrantů, pro některé seniory je to však jen jakýsi symbol toho, že se bojí nemohoucnosti. Každopádně to chce klidnou hlavu, ptát se, odkud dané informace mají, proč si myslí, že jsou pravda… cesta někdy vede přes poslechnutí si pohledu druhého a porozumění. Jindy je to marné, nedokážu zobecňovat.
Kristýna | kikimartinek@seznam.cz Setkáváte se s lidmi, kteří vás přesvědčují o pravdě fake news, které někde četli? Ano. A v poslední době častěji než dříve. Chtějí mi totiž dokázat, že se (nejen) v naší knize mýlíme. Je to asi přirozené. Někdy se s nimi dá diskutovat a argumentovat, jindy je to jako mluvit do zdi. To pak diskuzi končím a loučím se.
Jan Jakovljevič | jakovljevic.jan@gmail.com Vaše kniha byla společností přijata velmi pozitivně. Dostali jste na ni i nějaké negativní reakce - nějaký hate mail? Jistě! Nejčastěji je naší knize vytýkán její název – co jsme to za arogantní a sebestředné lidi, když vlastní knihu nazveme Nejlepší…?! Jde ale vidět, že tito lidé knihu ani neměli v ruce. Hned v předmluvě totiž vysvětlujeme, že se jedná o ukázku toho, jak řada fake news funguje, tedy hodnotící soudy autora, velká písmena, spousta vykřičníků… Prostě takové „best of” manipulativních serverů.
Natálie | natalie.kuzmova97@gmail.com Přemýšlíte někdy, že byste se sám stal politikem a kandidoval? Nepřemýšlel :-) Resp. za posledních několik týdnů jsem tuto otázku opakovaně dostal, takže jsem se nad ní musel zamyslet alespoň na chvíli. Mám ale pocit, že v tom, co nyní dělám, jsem užitečnější, než bych byl v politice. Takže o aktivní účast v politice zájem zatím nemám.